Kde se tu vzaly skály?

Každý z nás na své túře obdivoval nádherné skalní útvary, jenž nám zde Matka příroda vytvořila. Jsou to vysoké skalní věže, masivy, bizarní tvary v podobě převisů, skalních oken, bran a mnoho dalšího. To vše dohromady vytváří krajinu unikátní i v globálním měřítku. Víte však, jak tato krajina vznikla?

Národní park se rozprostírá na území  České křídové pánve, jenž je rozsáhlým geologickým útvarem, který pokrývá značné území v severní části Čech. Její vznik datujeme do geologického období druhohor, přesněji do období Křídy (před 90 miliony let), kdy toto území zaplavilo mělké, teplé moře. Díky poklesu hladiny moře se zde postupně usazovaly mořské sedimenty mocné až 1000 m. Ty poté vytvořily horninu typickou pro toto území – křemenný pískovec.

Následně na tuto mocnou vrstvu pískovců začaly působit exogenní (voda, vítr, mráz) činitelé a erozní vlivy. Tento proces probíhá dodnes a dílo tak není dokončeno. V posledních několika desetiletích je důležité zmínit také antropogenní činnost, která významně ovlivňuje nejen místní horniny.

Vedle pískovců na území NP můžeme nalézt také vulkanické horniny – především čedič a znělec. Ty se zde „objevily“ díky vulkanické činnosti ve třetihorách. Tato vulkanická činnost nám v krajině zanechala nejvyšší partie národního parku – Růžovský vrch, Sokolí vrch, Český vrch, nebo kamenná moře, např. na Studenci.  Známé jsou také „varhany“, neboli sloupcová odlučnost čediče, kterou lze pozorovat třeba na Panské skále.

Dnešní krajina byla vymodelována díky mnoha faktorům. Jedním z nejvýznamnějších je však voda a vodní toky, které v krajině zařízly mohutné kaňony i strmé soutěsky. Neméně významná jsou také skalní města, známá po celém světě.

Podrobnější informace o geologii nejen národního parku, ale celého území Českého a Saského Švýcarska lze nalézt v knize „Geologie Českého Švýcarska“, kterou lze koupit na našem eshopu.