Jak se dostat do Českého Švýcarska? Praktický průvodce dopravou po Českém Švýcarsku.

Rozhodli jste se navštívit Národní park České Švýcarsko? Máme radost! A teď ještě, jak vás sem dostat, abyste měli cestu co nejpohodlnější a zároveň co nejšetrnější vůči vaší kapse i vůči přírodě.

Pojďme si nejprve říci, kde se NPČŠ nachází. Ať už pojedete odkudkoli, vždycky se prstem po mapě budete pohybovat směrem na sever. České Švýcarsko totiž leží u severní hranice se sousedním Německem, na území Ústeckého kraje.

Logické přístupové cesty jsou samozřejmě silnice – od Ústí nad Labem sem většina návštěvníků přijíždí po silnici číslo 62, která se před Děčínem mění na E442 a svou velkorysou šířkou trochu svádí řidiče k předjíždění a zbytečnému riziku, takže tu buďte opatrní. Z Ústí se dá vydat i po silnici č. 13 směrem na Jílové, a to především tehdy, pokud se chystáte vyrazit na Děčínský Sněžník. Ústí nad Labem se ve směru od Prahy můžete i zcela vyhnout, pokračovat po dálnici D8 a odbočit k národnímu parku těsně před státními hranicemi, směrem na Petrovice a Tisou. To je například dobrý výchozí bod, pokud chcete jít Hřebenovku Českým Švýcarskem.

Směrem od České Lípy se po silnici č. 9 dostanete do Nového Boru, odkud silnicí č. 13 vystoupáte na Prácheň – ta bývá v zimě poněkud kluzká, proto tady dejte pozor, zejména při sněhu a náledí, kdy občas v táhlém stoupání uvízne nějaký ten příliš sebevědomý kamion. Ze směru od Liberce vyrazíte nejspíš po silnici č. 13, která doznala v posledních letech mnoha vylepšení a je poměrně rychlá a spolehlivá, jen opět pozor na zbytečný risk při předjíždění na dlouhých rovných úsecích.* Národní park je tu už od roku 2000 a jeho příroda dokonce miliony let, tak vám neuteče.

*Část silnice č. 9 ze směru Svor na Jiřetín pod Jedlovou je nyní ve výstavbě, cca do poloviny listopadu 2026. Objíždějte přes č. 13 na Prácheň a Chřibskou.

Auto je samozřejmě pohodlný dopravní prostředek, nemusíte se tahat se zavazadly a vybavením, pokud se s ním ale chystáte do národního parku, má jednu zásadní nevýhodu, kterou je parkování. V Děčíně ještě nějaké to místo na parkování zdarma najdete, tedy pokud se vyznáte:), nicméně i to je stále složitější. Na území národního parku a jeho hranicích se smí parkovat pouze na k tomu vyhrazených parkovištích nebo odstavných plochách, kterých není mnoho a jsou většinou zpoplatněné, ceny za celodenní stání se pohybují kolem 150–300 korun. Je tedy dobré na parkování myslet předem, přijet včas a dobře si naplánovat, kde auto odstavíte, abyste neměli starost o jeho bezpečí ani o případnou pokutu. Samozřejmě záleží také na tom, kdy se sem chystáte. Mimo hlavní sezónu bývají parkoviště v národním parku méně obsazená. Pokud ale přijedete v hlavní letní sezóně, doporučujeme vyrazit opravdu v ranních hodinách.

Do NPČŠ můžete ale velmi pohodlně a bezpečně vyrazit například vlakem. Děčín je důležitým dopravním uzlem, kterým projíždějí i mezinárodní vlaky EC směrem do Německa, takže například z Prahy tu budete za hodinku a půl, což je leckdy rychlejší než se prodírat zácpami. Dobré vlakové spojení s celostátní návazností je i ze směru od Liberce a od České Lípy. Ve vlaku si navíc můžete pohodlně sednout, dát si něco dobrého k snědku, popíjet kávu či dokonce něco ostřejšího, plánovat výlety a užívat si pohled na ubíhající krajinu, která je obzvlášť dramatická právě směrem od Prahy, kdy vás za Roudnicí čekají vulkanické kužely Českého Středohoří, přecházející v monumentální Portu Bohemicu a Labský kaňon, který se podle počasí obléká do úchvatných hávů mlhy, světla a barev. Z Děčína potom navíc dalšími spoji dojedete do kterékoli destinace – Českého Švýcarska, Krušných nebo Lužických hor. Jedou odtud vlaky směr Jedlová, ve směru na Šluknovský výběžek do Krásné Lípy i Rumburku a samozřejmě i směr Hřensko, a to včetně příhraničních spojů, takže můžete do objevování přibrat i Saské Švýcarsko.

Celodenní jízdenka Elbe-Labe vám bude platit pro vlaky, autobusy i pro přívoz v Hřensku a Schöně, ale můžete s ní jet klidně až do Drážďan.
Jízdenka Euro Nisa Ticket vás zase doveze směrem do Žitavských hor, k výchozím bodům na zříceninu Oybin. Ópéeska České Švýcarsko pro vás ostatně nabídku různých výhodných dopravních balíčků přehledně zpracovala v článku na svém webu – Jak se po Českém Švýcarsku pohybovat bez auta šetrně a pohodlněji.

Pro inspiraci se rozhodně podívejte na mapu tzv. Dráhy národního parku, která vytváří celoročně okruh kolem obou sousedících národních parků – České Švýcarsko i Saské Švýcarsko.

A to jsme ještě téměř nezmínili hustou síť zelených autobusů Dopravního podniku Ústeckého kraje. Na podporu turismu se Ústecký kraj rozhodl poskytnout možnost využití prostředků hromadné dopravy zdarma všem cestovatelům, kteří se v některém z participujících ubytovacích zařízení ubytují na minimálně dvě noci. Stačí se na to svého ubytovatele zeptat, stáhnout si do mobilu aplikaci DÚKpass a vyrazit na výlet úplně zdarma!

Mezi nejoblíbenější autobusové linky spojující turistické cíle na území NPČŠ patří linka 434 (Děčín–Jetřichovice–Krásná Lípa–Hřensko), linka 438 (Děčín–Mezní Louka–Mezná) a také shuttle bus 441 v centru parku (Hřensko, Tři prameny, Mezní louka a Mezná). V sezóně mívají interval zhruba půl hodiny.

Nechat tedy auto buď rovnou doma nebo alespoň na některém z odstavných parkovišť a vydat se na průzkum Českého Švýcarska vlakem nebo busem, je ta nejpohodlnější, nejvýhodnější a nejšetrnější varianta.

Vzhledem k blízkosti mohutného toku Labe se v Českém Švýcarsku nabízí ještě poměrně unikátní možnost lodní dopravy. Z Děčína se můžete vydat parníkem až do Drážďan, ale i na bližší cíle, třeba na adventní trhy na pevnosti Königstein. S výše zmíněným DÚKpassem se zdarma projedete na parníku po trase Děčín–Hřensko–Bad Schandau a také se svezete s přívozem Hřensko-Schöna.

Nezapomeňte samozřejmě na kola, kánoe, rafty či kolobrndy a v neposlední řadě na vlastní nohy, které vás, při troše tréninku, dostanou překvapivě daleko.

Přejeme vám příjemné a bezpečné cestování po Českém Švýcarsku!