Velikonoční jezdci

Tradice Velikonočních jezdců je velmi stará. Na křesťanské bázi mluvíme o patnáctém století, ale princip — jarní objíždění polí a snaha ochránit budoucí úrodu — je mnohem starší, pohanský, a jeho počátek je vlastně nedohledatelný.

Nejmohutnější jízdy můžeme vidět (a také tam spousta lidí míří) v Lužici, speciálně jezdecká procesí z Ostritz do Marienthalu — je to kavalerie stovek koní a jezdců.

Ekumenický charakter této události podtrhuje skutečnost, že se tu scházejí jezdci nejen přímo z Lužice, ale z celého Německa, a také z Polska i z Čech.

Černé fraky a černé cylindry dodávají celému procesí slavnostní ráz a jistou noblesu.

Mimochodem: Hornolužická jezdecká procesí jsou důležitou součástí kultury Lužických Srbů a jsou zapsána na seznamu evropského nehmotného kulturního dědictví.

Z oblasti Českého Švýcarska je to do Horní Lužice jen pár kilometrů, takže se přímo nabízí začlenit jednu zastávku na velikonoční trase do itineráře jednoho z prvních jarních výletů právě sem. Jestli vám ale stačí malá, o něco skromnější ukázka Velikonočních jezdců, můžeme zůstat doma, konkrétně v Mikulášovicích.

V roce 2011 tuhle tradici obnovil Roman Klinger a není náhoda, že je to právě on.

O tuto akci se staral už jeho praděda, který ji pořádal ještě před druhou světovou válkou až do roku 1940, kdy tuto tradici přerušila mezinárodní situace.

Velikonoční jezdci vyrážejí zvěstovat zprávu o zmrtvýchvstání Krista vždy na Velikonoční neděli (Boží hod) po mši svaté od kostela svatého Mikuláše. Ačkoli neobjíždějí všechny mikulášovické polnosti, v širším centru obce máte možnost je vidět zblízka a bez zbytečné tlačenice.

Proti stovkám lužických jízd uvidíte o mikulášovických Velikonocích spíš desítku jezdců (v roce 2025 jich ale bylo celých pětadvacet — a to už je síla!) a na rozdíl od Lužice, kde se dost striktně trvá na tom, aby šlo skutečně o jezdce, tady v sedle uvidíte spíš dívky.

Což je vlastně docela dobrá zpráva.

Jestli si chcete udělat přesnější představu, co můžete od téhle akce čekat, koukněte na tenhle odkaz. Ivo Šafus pořizuje dokumentaci vytrvale s malou výjimkou od chvíle, kdy byla tato tradice v Mikulášovicích obnovena.