Rozhlédni se! Je odkud!

Konec devatenáctého století přál ve Šluknovském výběžku (a nejen tady) spolkům – občanské společnosti, řekli bychom dnes – a rozhodně mezi nejpopulárnější spolky patřily ty turistické. Stavěly se chaty a chalupy, ve kterých nechyběly třeba dráhy pro kuželky a, i když vrcholky kopců nebyly zdaleka tak zarostlé jako dnes, stavěly se také rozhledny.
Byly to fortelné stavby, které můžeme obdivovat a využívat i dnes.
Projdeme si postupně všechny. Můžeme namátkou jmenovat Vlčí horu, Tanečnici, ale třeba i nedalekou Růženku (tu mám obzvlášť rád – rozhledna, kde nemám závratě, má hned několik kladných bodů navíc). Koukneme i za hranici – tady je první na ráně třeba Weifberg – ale podíváme se i na Jitrovník kousek od Království a zkontrolujeme, jak pokračuje výstavba rozhledny, která by měla být otevřena v roce 2026.
Začínáme na vrchu Dymník, který je vzdálený od centra Rumburku asi dva kilometry a je oblíbeným výletním místem nejen pro místní.
Restaurace pod vrcholem Dymníku je oblíbená a hojně využívaná, fotbalgolfové hřiště má osmnáct jamek – no, možná spíš jam – a určitě jste někdy, alespoň na fotografiích, viděli Kamennou hvězdu života, soustavu vztyčených žulových menhirů, které, jak se dočteme, jsou prastarým duchovním symbolem s řadou významů…
Mně se tahle stavba prostě jenom líbí, k osvícení zatím nedošlo.
Jako dítě jsem si zapamatoval, že Dymník má nadmořskou výšku 515 metrů – tohle číslo občas stále v některých textech najdeme, stejně tak ale i číslo 516 metrů nad mořem, nebo i 517 metrů.
Plošina rozhledny je ve výšce 12 metrů a vede na ni 83 schodů, z toho je 78 uvnitř věže.
Rozhledna byla otevřena v roce 1896 a říkalo se jí také Augustova věž (výstavbu totiž podpořil městský radní Augustin Wenschuh).
Rozhled stojí za to – koukněte na video – a nabízí třeba možnost naplánovat si další směry putování na všechny světové strany. Každý směr slibuje mnoho zajímavých lokalit a nejtěžší je vybrat tu správnou trasu. Nebo jinak: každá trasa je správná a každá, na kterou se právě nevydáte, je příslibem cest příštích. A to je skvělé.
Karikaturista, ilustrátor, novinář Marek Douša žije tam, kde končí naše republika a začínají Labské pískovce, České i Saské Švýcarsko a kde lišky a jiná havěť dává dobrou noc.
Žije tu od dětství a bude vám povídat o tom co tu viděl a co ještě uvidí. A občas to možná i nakreslí.
marek.dousa@ceskesvycarsko.cz



