Nejikoničtější stavba ve Šluknovském výběžku

Marek Douša
25.09.2025

Dnes vám chci říci, že nejkrásnější a nejikoničtější stavbou ve Šluknovském výběžku je Kaple Nejsvětější trojice. Najdete ji nedaleko vrchu Plešný mezi třemi obcemi. Mikulášovicemi, Brtníky a Velkým Šenovem.
Z jistých důvodů jsem celé roky hledal právě tuhle stavbu, stavbu která je jiná než ostatní, ale přesto do tohoto kraje zapadá úplně a bezvýhradně a celé ty roky mi trvalo, než mi došlo, že kolem ní jezdím skoro každý týden, někdy i každý den.
Je pravda, že kdybych prohlédl všechny fotografie z tohoto kraje které jsem kdy udělal, byla by tam tahle kaplička asi nejčastěji, rozhodně častěji než některé provařené baráky, ale i přírodní útvary, které najdete v každém kalendáři.
Zachariáš Hoffmann ji postavil v roce 1742 a samozřejmě, že v té době byla nafintěnější než v posledním, dejme tomu, půlstoletí.
Existuje rytina, na které vidíme, že její tři vchody jsou opatřeny dveřmi, víme jaká byla výzdoba a víme také, že se sem vypravovaly poutě zároveň z Brtníků i z Mikulášovic (z nějakého důvodu se historické zápisy nezmiňují o Velkém Šenově) a víme také, že se tu na bohoslužbu scházelo i několik tisíc duší.


Trojboké kaple nejsou zase až takovou vzácností, ale nikde nejsou tak výrazné. Je to jistě jednak jejich velikostí, ale také umístěním. Tahle naše kaplička je na loučce pod několika vzrostlými stromy událost sama o sobě a to i přes to, anebo možná právě proto, že v posledních padesáti letech utrpěla nezanedbatelné šrámy. Vytrhané dveře i zárubně, zničené omítky, zničená (a naštěstí!!!) několikrát opravená střecha neberou této budově nic na její jedinečnosti a kráse, která tkví hlavně v její jednoduchosti a prostotě.
Trojúhelníkový půdorys odkazuje ke svaté trojici (a nabízí se otázka, proč tahle přímá linie ke které se nabízí bezděčně a hned) je vlastně využívaná tak málo právě v tomto kontextu. Trojice jsou prostě tři stěny, ne?)
Píšu—li na začátku tohoto textu, že právě tato kaple je nejikoničtější budova široko daleko a nerozumím tomu, že se o ni nepíše častěji, na druhou stranu mi ale vyhovuje, že když se tu zastavím, nemusím mít strach, že tu nenajdu klid.
Tak se taky někdy zastavte, ale moc o tomhle místě nikomu neříkejte.

Obsáhlý článek najdete na Wiki.

Marek Douša

Karikaturista, ilustrátor, novinář Marek Douša žije tam, kde končí naše republika a začínají Labské pískovce, České i Saské Švýcarsko a kde lišky a jiná havěť dává dobrou noc.

Žije tu od dětství a bude vám povídat o tom co tu viděl a co ještě uvidí. A občas to možná i nakreslí.

marek.dousa@ceskesvycarsko.cz