Obdivujte krásy Labského kaňonu shůry

Obdivujte krásy Labského kaňonu shůry

Tereza Tůmová a Andrea Kadlecová

Labský kaňon je národní přírodní rezervací a rovněž nejhlubším pískovcovým kaňonem Evropy. Výhledy na meandrovité údolí řeky Labe vám doslova vyrazí dech. Jeho krásu můžete obdivovat z mnoha vyhlídek po okolních hřebenech, je jich zde nespočet. V následujících řádcích vám tak představíme trasu, která vás provede hlavní částí kaňonu a zároveň vás vezme na ta nejvýznamnější a nejkrásnější vyhlídková místa v okolí.

 

Kaňon Labe

Naše cesta začíná u děčínské nemocnice. Z centra města se sem můžete dostat po svých, případně jet autobusem č. 201 či 207 na konečnou zastávku. V okolí nemocnice se dá i v pohodě zaparkovat autem. Hned vedle nemocnice začíná lesopark Kvádrberk, kudy vede i naše cesta za vyhlídkami. Vystoupáte serpentinovou kamennou cestu až na vyhlídkovou plošinu Stoličné hory s pískovcovým obeliskem. Tato plošina vám otevírá první krásný pohled na přístavní město Děčín a též na Labský kaňon.

Kvádrberg

Odsud se vydáte po červené turistické značce, vedoucí po hřebeni kopce. Po krátké odbočce si můžete vychutnávat výhledy ze Sněžnické vyhlídky. Až budete romantickými výhledy přesyceni, můžete pokračovat k pískovcovému pavilonu z konce 19. století. Nese příznačný název Labská stráž a dovolí vám nahlédnout do Labského kaňonu zase z jiné perspektivy. Navíc to je místo, které rozhodně stojí za fotku. 

Labská stráž

Stezka dále pokračuje nad hlubokým údolím Loubského potoka, odkud můžete vidět protilehlé pískovcové stěny a věže. Klesající cesta vás nakonec zavede až na okraj obce Ludvíkovice. Za místním hřbitovem sestoupíte do údolíčka k rozcestí Nad Loubím, kde červenou trasu protíná zelená stezka. Nicméně, pro vás se směr ani barva značky nemění. Po červené se dále prodíráte zalesněným terénem až na samotnou hranu pískovcové terasy nad řekou. Tomuto místo se přezdívá Spálenisko a můžete z něj vidět na protější Prostřední Žleb. Pokud máte ostří zrak, možná zahlédnete i cyklisty na Labské stezce. Dále jděte zalesněným svahem až na vyhlídku Růžový hřeben.

Růžový hřeben

Že už je těch vyhlídek moc? To ještě není všechno! Ta nejromantičtější vás teprve čeká a jmenuje se Belvedér. Dostanete se k ní po červené stezce lesem, která vás vyvede až na okraj pláně nad obcí Labská Stráň. Do vesnice však nepokračujte. Namísto toho to vezměte podél kouzelných zahrádek. Po chvilce byste měli dorazit na skalní terasu společně se zdobnou salou terrenou. 

Belveder

Belvedér se tyčí zhruba 130 metrů vysoko nad řekou Labe a nabízí tím unikátní pohled na okolí. Z vyhlídky krásně vidíte na Labský kaňon a jeho zdejší dominanty - stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone či skalní hřbety Schrammsteine a Großer Winterberg. Nechybí ani výhledy na malebnou obec Dolní Žleb.

Belvedér

Cesta tu ale nekončí. Od Belvedéru se vraťte malý kus cesty k červené značce a pokračujte do obce Labská Stráň. Až ji projdete, značená trasa se začne stáčet vlevo a klesat do údolí romantického skalního kaňonu Suché Kamenice. Malebná stezka vás zavede až k silnici, kde nad pravým břehem Labe dojdete až na labské nábřeží v Hřensku. Z Hřenska se zpátky do Děčína dostanete díky autobusové dopravě (linky č. 434, 438), případně můžete přejet přívozem přes Labe a ve vesnici Schöna nastoupit na vlak. 

 

Pár zajímavostí na závěr:

  • V okolí Stoličné hory se nachází lesopark Kvádrberk s naučnou stezkou. Tato stezka vás provede historií Kvádrberku a seznámí vás se zdejší faunou a flórou. Při objevování okolí narazíte například na Henryovu lípa, dřevinu původem z Číny, kterou do Evropy přivezli Irové.

  • Na Kvádrberku najdete i čtyři běžecké trasy různé obtížnosti, které vedou příjemným, stinným terénem, přičemž každá z nich má své barevné označení. Tyto trasy můžete využít i pro nordic walking.

  • Labská stráž se dá řadit k císařským vyhlídkám. Byla postavena v roce 1879 při příležitosti zlaté svatby císaře Františka Josefa I. a jeho slavné manželky řečené Sissi.

  • Belvedér je nejstarší vyhlídkou v tamním okolí, jeho historie sahá až do roku 1791. Nechal ji postavit majitel většiny územní nynějšího Českého Švýcarska, František Karel Clary-Aldringen. 












 

 

Saxon-Bohemian Switzerland