Kaňon Labe

Kaňon Labe

Patří k nejcennějším částem CHKO Labské pískovce - jedná se o Národní přírodní rezervaci.

Řeka Labe vytvořila svou erozní činností v křídových sedimentech až 300 m hluboký kaňon − nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě − a v jeho spodní částí odkryla staré krystalinické podloží. Kaňon Labe představuje stanoviště pro řadu ohrožených, chráněných a vzácných druhů. Na štěrkopískových náplavech řeky se dosud vyskytuje drobnokvět pobřežní (poslední naleziště v ČR, kriticky ohrožený druh), na labské břehy se po mnoha desetiletích vrátil bobr evropský (kriticky ohrožený druh). V kaňonu hnízdí mj. sokol stěhovavý, výr velký, moudivláček lužní a pisík obecný.

Zejména na pravém břehu Labe se zachovaly rozsáhlé porosty přirozených lesů, od lužního lesa na březích přes bučiny na svazích kaňonu po reliktní bory na hranách pískovcových stěn. Unikátní krajinářská hodnota území je patrná zejména z vyhlídek nad kaňonem (Belvedér u Labské Stráně, Růžový hřeben).

Kaňonem prochází mezinárodní železnice a silnice. Údolí Labe je v těchto místech také významnou migrační cestou - k nám jím vstupuje řada druhů živočichů a rostlin a naopak opačným směrem se organismy z české kotliny šíří na sever. Jediná přímá spojnice mezi Severoněmeckou nížinou a českou kotlinou je biokoridorem prvního řádu, srovnatelným např. Se Železnými vraty na Dunaji.

Archeologické nálezy ukazují, že oblast nebyla jen neprostupným hvozdem, ale také “dálnicí pravěkých a historických kultur”.

Zajímavou oblastí projíždějí výletní lodě z Děčína do Hřenska a po pravém břehu vede silnice směřující na hraniční přechod přes Hřensko do Německa. Oblast protíná síť značených turistických tras. Nejhezčí pohledy na kaňon nabízejí skalní vyhlídky, které ho obklopují.