(star\u0161\u00ed \u010desk\u00fd n\u00e1zev Perno) je m\u011bsto na Labi, ve spolkov\u00e9 zemi Sasko, na \u017eelezni\u010dn\u00ed trati mezi Dr\u00e1\u017e\u010fany a D\u011b\u010d\u00ednem. Historick\u00e9 m\u011bsto m\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b 38 000 obyvatel, \u0159adu st\u0159edn\u00edch \u0161kol a mnoho pam\u00e1tek. Pro turisty je vstupn\u00ed branou do \u010ceskosask\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska. Jedn\u00e1 se o spr\u00e1vn\u00ed centrum zemsk\u00e9ho okresu Sask\u00e9 \u0160v\u00fdcarsko-V\u00fdchodn\u00ed Kru\u0161n\u00e9 hory (Landkreis S\u00e4chsische Schweiz-Osterzgebirge). Pirna spad\u00e1 do metropolitn\u00ed oblasti Dr\u00e1\u017e\u010fan, v n\u00ed\u017e \u017eije na 750 000 obyvatel a je\u017e je hospod\u00e1\u0159sky nejsiln\u011bj\u0161\u00edm regionem na \u00fazem\u00ed b\u00fdval\u00e9ho v\u00fdchodn\u00edho N\u011bmecka. M\u00edsto na b\u0159ehu Labe bylo os\u00eddleno od paleolitu. V 6. stolet\u00ed se zde us\u00eddlili Slovan\u00e9, kte\u0159\u00ed dali m\u011bstu tak\u00e9 jm\u00e9no. Po dobyt\u00ed oblasti v\u00fdchodn\u00edmi Franky (roku 929 byla zalo\u017eena M\u00ed\u0161e\u0148) vznikl v 11. stolet\u00ed na vrchu hrad (dne\u0161n\u00ed Sonnenstein) a pod n\u00edm pozd\u011bji podhrad\u00ed s kostelem Panny Marie. V p\u00edsemn\u00fdch pramenech je Pirna poprv\u00e9 zm\u00edn\u011bna k roku 1233. Tou dobou byla ji\u017e rychle rostouc\u00edm m\u011bstem, kter\u00e9 profitovalo ze sv\u00e9 polohy na Labi, je\u017e bylo jednou z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch obchodn\u00edm tras mezi m\u00ed\u0161e\u0148sk\u00fdm markrabstv\u00edm a \u010cechami.<\/p>\n
Kostel Panny Marie <\/strong>– Postaven\u00fd v letech 1502-1546, je velk\u00e1 trojlodn\u00ed hala s bohatou s\u00ed\u0165ovou klenbou a mohutnou kamennou v\u011b\u017e\u00ed. Za\u0159\u00edzen\u00ed je v\u011bt\u0161inou barokn\u00ed, v\u010detn\u011b varhan. Zven\u010d\u00ed je k vid\u011bn\u00ed \u0159ada renesan\u010dn\u00edch a barokn\u00edch n\u00e1hrobk\u016f.<\/p>\n Radnice<\/strong> – Poch\u00e1z\u00ed z doby renesance. V baroku i pozd\u011bji byla r\u016fzn\u011b p\u0159estavov\u00e1na. Barokn\u00ed v\u011b\u017e s hodinami poch\u00e1z\u00ed z roku 1718. Na fas\u00e1d\u011b jsou slune\u010dn\u00ed hodiny a \u0159ada plastik. Renesan\u010dn\u00ed znak m\u011bsta je um\u00edst\u011bn na v\u00fdchodn\u00edm port\u00e1lu (lev a hru\u0161ka).<\/p>\n Kostel Sv. Jind\u0159icha<\/strong> – Byl z\u0159\u00edzen jako sou\u010d\u00e1st dominik\u00e1nsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera, zalo\u017een\u00e9ho kolem roku 1300. Okolo roku 1400 byl pak p\u0159estav\u011bn na dvojlodn\u00ed kostel s n\u00edzkou v\u011b\u017e\u00ed. Kostel slou\u017eil po uzav\u0159en\u00ed kl\u00e1\u0161tera jako skladi\u0161t\u011b. Od roku 1952 byl katolickou obc\u00ed postupn\u011b upravov\u00e1n a dnes slou\u017e\u00ed bohoslu\u017eb\u00e1m. V sousedn\u00edm are\u00e1lu b\u00fdval\u00e9ho dominik\u00e1nsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera je dnes m\u011bstsk\u00e9 muzeum.<\/p>\n Hrad a z\u00e1mek Sonnenstein<\/strong> – Na kopci nad m\u011bstem byl mnohokr\u00e1t p\u0159estavov\u00e1n. Dnes se zde nal\u00e9z\u00e1 pam\u00e1tn\u00edk a muzeum, dokumentuj\u00edc\u00ed likvidaci t\u011blesn\u011b a ment\u00e1ln\u011b posti\u017een\u00fdch za nacistick\u00e9ho re\u017eimu.<\/p>\n Labsk\u00e1 promen\u00e1da<\/strong> – Je sou\u010d\u00e1st\u00ed cyklostezky na lev\u00e9m b\u0159ehu Labe s malebn\u00fdmi v\u00fdhledy na labsk\u00e9 \u00fadol\u00ed. V m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Graupa je muzeum R. Wagnera, kter\u00fd v romantick\u00e9m Liebenthalsk\u00e9m \u00fadol\u00ed (\u010di sp\u00ed\u0161e p\u00edskovcov\u00e9m ka\u0148onu) napsal operu Lohengrin.<\/p>\n