{"id":78043,"date":"2018-02-23T14:29:28","date_gmt":"2018-02-23T13:29:28","guid":{"rendered":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/turisticky_cil\/decin\/"},"modified":"2025-05-22T23:21:40","modified_gmt":"2025-05-22T21:21:40","slug":"decin","status":"publish","type":"regionalni","link":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/en\/regional\/decin\/","title":{"rendered":"D\u011b\u010d\u00edn"},"content":{"rendered":"<h2>D\u011b\u010d\u00edn&nbsp; aktivn\u00ed m\u011bsto s magickou histori\u00ed<\/h2>\n<p>a je tak\u00e9 nejn\u00ed\u017ee polo\u017een\u00fdm m\u011bstem \u010cesk\u00e9 republiky (135m n.m.), je\u017e se rozprost\u00edr\u00e1 v \u0161irok\u00e9 kotlin\u011b na obou b\u0159ez\u00edch Labe. D\u00edky sv\u00e9 poloze je \u010dasto naz\u00fdv\u00e1n br\u00e1nou severn\u00edch \u010cech. Je v\u00fdznamn\u00fdm \u0159\u00ed\u010dn\u00edm p\u0159\u00edstavem, d\u016fle\u017eit\u00fdm \u017eelezni\u010dn\u00edm uzlem a le\u017e\u00ed na k\u0159i\u017eovatce n\u011bkolika v\u00fdznamn\u00fdch silni\u010dn\u00edch tah\u016f. Zauj\u00edm\u00e1 rozlohu l2tis.ha, d\u011bl\u00ed se na 35 m\u011bstsk\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed, \u017eije zde p\u0159ibli\u017en\u011b 52 tis\u00edc obyvatel.<\/p>\n<p>D\u011b\u010d\u00edn m\u00e1 dlouhou historii sahaj\u00edc\u00ed ji\u017e do mlad\u0161\u00ed doby kamenn\u00e9. Ve \u010dtvrti Podmokly bylo poh\u0159ebi\u0161t\u011b z lat\u00e9nsk\u00e9 doby, sv\u011bd\u010d\u00edc\u00ed o existenci velk\u00e9ho s\u00eddli\u0161t\u011b se specifickou kulturou, kter\u00e9 byla pojmenov\u00e1na Podmokelsk\u00e1.<\/p>\n<p>Dominantou m\u011bsta je barokn\u011b-klasicistn\u00ed z\u00e1mek, kter\u00fd se vyp\u00edn\u00e1 na skaln\u00edm ostrohu nad soutokem \u0159ek Labe a Plou\u010dnice, na m\u00edst\u011b p\u016fvodn\u00edho d\u0159ev\u011bn\u011bn\u00e9ho hradi\u0161t\u011b z konce 10.stol. Sou\u010dasn\u00e1 podoba z\u00e1mku je d\u00edlem p\u0159edn\u00edho \u0161lechtick\u00e9ho rodu habsbursk\u00e9 monarchie \u2013 hrab\u011bc\u00edho rodu Thun-Hohenstein, kter\u00fd dr\u017eel d\u011b\u010d\u00ednsk\u00e9 panstv\u00ed v letech l628-1932. V pr\u016fb\u011bhu 20.stolet\u00ed byl d\u011b\u010d\u00ednsk\u00fd z\u00e1mek s\u00eddlem n\u011bkolika arm\u00e1d. Dnes je v majetku m\u011bsta a po d\u016fkladn\u00e9 rekonstrukci je celoro\u010dn\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd ve\u0159ejnosti.<\/p>\n<p>D\u011b\u010d\u00edn je m\u011bstem uprost\u0159ed romantick\u00e9 krajiny. Je tedy ide\u00e1ln\u00edm v\u00fdchoz\u00edm m\u00edstem pro v\u00fdlety do sv\u00e9ho n\u00e1dhern\u00e9ho okol\u00ed.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<h3>Co byste m\u011bli vid\u011bt<\/h3>\n<p><strong>D\u011b\u010d\u00ednsk\u00fd z\u00e1mek<\/strong> &#8211; d\u011b\u010d\u00ednsk\u00fd z\u00e1mek pat\u0159\u00ed mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed historick\u00e9 pam\u00e1tky severn\u00edch \u010cech. V \u00dasteck\u00e9m kraji se \u0159ad\u00ed dokonce mezi nejnav\u0161t\u011bvovan\u011bj\u0161\u00ed pam\u00e1tkov\u00e9 objekty. Ty\u010d\u00ed se na skaln\u00edm ostrohu nad soutokem \u0159ek Labe a Plou\u010dnice a tvo\u0159\u00ed n\u00e1dhernou dominantu na\u0161eho m\u011bsta. Sou\u010d\u00e1stmi jeho rozs\u00e1hl\u00e9ho are\u00e1lu jsou: R\u016f\u017eov\u00e1 zahrada se sala terrenou a glorietem, Dlouh\u00e1 j\u00edzda, Kostel Pov\u00fd\u0161en\u00ed sv. K\u0159\u00ed\u017ee s kapl\u00ed Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9, Historick\u00fd vodo\u010det na z\u00e1meck\u00e9 sk\u00e1le, \u0158et\u011bzov\u00e1 l\u00e1vka p\u0159es \u0159eku Plou\u010dnici, Mari\u00e1nsk\u00e1 louka, Thunsk\u00e1 kaple<\/p>\n<p><strong>Past\u00fd\u0159sk\u00e1 st\u011bna<\/strong> &#8211; proti z\u00e1meck\u00e9 sk\u00e1le na lev\u00e9m b\u0159ehu Labe se zved\u00e1 p\u00edskovcov\u00fd masiv past\u00fd\u0159sk\u00e9 st\u011bny se sv\u00e9r\u00e1znou stavbou vyhl\u00eddkov\u00e9 restaurace, lesoparkem a zoologickou zahradou. Za\u010d\u00ednaj\u00ed zde turistick\u00e9 cesty, vyhl\u00eddkov\u00e9 terasy na vrcholu sk\u00e1ly nab\u00edzej\u00ed kr\u00e1sn\u00e9 v\u00fdhledy na m\u011bsto a \u0159eku.<\/p>\n<p><strong>ZOO D\u011b\u010d\u00edn<\/strong> &#8211; zoologick\u00e1 zahrada na Past\u00fd\u0159sk\u00e9 st\u011bn\u011b v D\u011b\u010d\u00edn\u011b byla otev\u0159ena roku 1949 (jako druh\u00e1 v severn\u00edch \u010cech\u00e1ch). Dnes chov\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b 450 kus\u016f zv\u00ed\u0159at ve v\u00edce ne\u017e 150 druz\u00edch. Jej\u00edm hlavn\u00edm z\u00e1m\u011brem je chov vz\u00e1cn\u00fdch a m\u00e1lo zn\u00e1m\u00fdch druh\u016f zv\u00ed\u0159at, se kter\u00fdmi se v na\u0161\u00ed zemi jinde nesetk\u00e1me. Krom\u011b vlastn\u00ed prohl\u00eddky zoo je mo\u017en\u00e9 vydat se tak\u00e9 na dobrodru\u017enou plavbu po Rajsk\u00fdch ostrovech.<\/p>\n<p><strong>Synagoga<\/strong> &#8211; p\u0159i cest\u011b na Past\u00fd\u0159skou st\u011bnu, nedaleko Teplick\u00e9 ul. stoj\u00ed vysok\u00e1 budova izraelitsk\u00e9ho bo\u017e\u00edho domu, proveden\u00e1 v pseudoorient\u00e1ln\u00edm stylu s v\u00fdrazn\u00fdmi prvky secese.<\/p>\n<p><strong>Kamenn\u00fd most &nbsp;p\u0159es Plou\u010dnici Starom\u011bstsk\u00fd most<\/strong> &#8211; postaven\u00fd &nbsp;v roce 1574 Valentinem Preusslerem, je v\u00fdznamnou renesan\u010dn\u00ed pam\u00e1tkou. Zdob\u00ed ho souso\u0161\u00ed \u010desk\u00fdch zemsk\u00fdch patron\u016f sv. V\u00e1clava, sv. V\u00edta a sv. J. Nepomuck\u00e9ho od Michala J. Brokoffa.<\/p>\n<p><strong>Hladov\u00fd k\u00e1men<\/strong> &#8211; n\u00edzk\u00e9 stavy hladiny Labe v\u017edy znamenaly pro obyvatele d\u011b\u010d\u00ednsk\u00e9 kotliny existen\u010dn\u00ed probl\u00e9my. Hladov\u00fd k\u00e1men \u2013 skalisko v \u0159e\u010di\u0161ti Labe \u2013 je toho d\u016fkazem. P\u0159i n\u00edzk\u00fdch vodn\u00edch stavech vystupuje nad hladinu \u0159eky. Nejstar\u0161\u00ed \u010diteln\u00fd z\u00e1znam je z roku 1616.<\/p>\n<p><strong>Ov\u010d\u00ed m\u016fstek p\u0159es J\u00edlovsk\u00fd potok<\/strong> &#8211; stavba z p\u00edskovcov\u00fdch kv\u00e1dr\u016f s dla\u017ebou z \u010dedi\u010dov\u00fdch valoun\u016f, typick\u00e1 vysok\u00fdm klenut\u00edm mostn\u00edho oblouku. Most byl postaven r. 1561.<\/p>\n<p><strong>Oblastn\u00ed muzeum D\u011b\u010d\u00edn<\/strong> &#8211; s\u00eddl\u00ed v b\u00fdval\u00e9m loveck\u00e9m dvo\u0159e v\u00fdznamn\u00e9ho hrab\u011bc\u00edho rodu Thun-Hohenstein\u016f. Najdete zde expozici o v\u00fdvoji lodn\u00ed dopravy na Labi, expozici v\u011bnovanou archeologick\u00e9mu v\u00fdzkumu st\u0159edov\u011bk\u00e9ho D\u011b\u010d\u00edna, gotick\u00e9mu socha\u0159sk\u00e9mu um\u011bn\u00ed v regionu \u010di ornitologick\u00e9mu obrazu D\u011b\u010d\u00ednska, ale tak\u00e9 galerii a tematick\u00e9 i v\u00fdtvarn\u00e9 v\u00fdstavy. Park nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se p\u0159ed budovou se honos\u00ed mohutn\u00fdm exempl\u00e1\u0159em exotick\u00e9ho jinanu dvoulalo\u010dn\u00e9ho.<\/p>\n<p><strong>\u017delezni\u010dn\u00ed muzeum D\u011b\u010d\u00edn<\/strong> &#8211; expozice V\u00e1s tematicky provede histori\u00ed \u017eeleznice na D\u011b\u010d\u00ednsku a sezn\u00e1m\u00ed V\u00e1s s v\u00fdvojem elektrodynamick\u00e9ho zabezpe\u010dovac\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed. Na vlastn\u00ed o\u010di uvid\u00edte, jak se v dob\u00e1ch d\u00e1vno minul\u00fdch i docela ned\u00e1vn\u00fdch obsluhovala n\u00e1v\u011bstidla, jak prob\u00edhala spolupr\u00e1ce mezi v\u00fdprav\u010d\u00edm, signalistou a oper\u00e1torem a jak se komunikovalo se sousedn\u00edmi stav\u011bdly a dopravnami.<\/p>\n<p><strong>Botanick\u00e1 zahrada v Libverd\u011b<\/strong> &#8211; celoro\u010dn\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e1 botanick\u00e1 zahrada v are\u00e1lu nejstar\u0161\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 \u0161koly v \u010cech\u00e1ch.<\/p>\n<h3>&nbsp;<\/h3>\n<h3>V\u00edte, \u017ee&#8230;<\/h3>\n<p>\u2026D\u011b\u010d\u00edn je tak\u00e9 naz\u00fdv\u00e1n m\u011bstem most\u016f? Je jich dev\u011bt a ka\u017ed\u00fd je sv\u00fdm proveden\u00edm a histori\u00ed ojedin\u011bl\u00fd. Nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed z nich je bohu\u017eel u\u017e je na fotografi\u00edch, kamenn\u00fd \u0159et\u011bzov\u00fd most c\u00edsa\u0159ovny Al\u017eb\u011bty postaven\u00fd v r. 1855. Po po\u017e\u00e1ru z n\u011bj z\u016fstaly jen pil\u00ed\u0159e, na kter\u00e9 byl v roce l933 nasunut prvn\u00ed a nejv\u011bt\u0161\u00ed most obloukov\u00e9 ocelov\u00e9 konstrukce v \u010cech\u00e1ch, pojmenov\u00e1n po nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm d\u011b\u010d\u00ednsk\u00e9m rod\u00e1kovi, Tyr\u0161\u016fv.<\/p>\n<p>\u2026 V roce l835 pob\u00fdval na z\u00e1mku F. Chopin, kter\u00fd zde slo\u017eil D\u011b\u010d\u00ednsk\u00fd val\u010d\u00edk?<\/p>\n<p>\u2026 V D\u011b\u010d\u00edn\u011b se narodil Dr. Miroslav Tyr\u0161, prof. d\u011bjin um\u011bn\u00ed na Karlov\u011b univerzit\u011b, filosof a zakladatel Sokola?<\/p>\n<p>\u2026 D\u011b\u010d\u00ednem proch\u00e1z\u00ed Labsk\u00e1 stezka, kter\u00e1 je sou\u010d\u00e1st\u00ed budovan\u00e9 cyklistick\u00e9 trasy Hamburk \u2013 V\u00edde\u0148?<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<h3>Co byste m\u011bli za\u017e\u00edt<\/h3>\n<p><strong>V\u00fdlety lod\u00ed po Labi<\/strong><\/p>\n<p>Plavba na trase D\u011b\u010d\u00edn-H\u0159ensko-Bad Schandau-Dr\u00e1\u017edany a zp\u011bt. Lo\u010f vyplouv\u00e1 denn\u011b z p\u0159\u00edstavi\u0161t\u011b pod d\u011b\u010d\u00ednsk\u00fdm z\u00e1mkem na Smetanov\u011b n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed. www.labskaplavebni.cz<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><strong>P\u016fj\u010dovna nafukovac\u00edch lod\u00ed a raft\u016f<\/strong><\/p>\n<p>V D\u011b\u010d\u00edn\u011b je mo\u017en\u00e9 vydat se za hranice v\u0161edn\u00edch dn\u00ed a poznat krajinu Labsk\u00e9ho ka\u0148onu z hladiny Labe. P\u0159i dobr\u00e9m stavu vody m\u016f\u017eete tak\u00e9 vyzkou\u0161et dnes ji\u017e zapomenuty doln\u00ed rok \u0159eky Plou\u010dnice. www.zahranice.com (link is external)<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><strong>Medv\u011bd\u00ed stezka na Past\u00fd\u0159sk\u00e9 st\u011bn\u011b<\/strong><\/p>\n<p>Spojte n\u00e1v\u0161t\u011bvu d\u011b\u010d\u00ednsk\u00e9 zoo s novou turistickou atrakc\u00ed, kterou pro v\u00e1s p\u0159ichystal Klub orienta\u010dn\u00edho b\u011bhu D\u011b\u010d\u00edn. Jde o netradi\u010dn\u00ed proch\u00e1zku s mapou pro orienta\u010dn\u00ed b\u011bh po lesoparku na Past\u00fd\u0159sk\u00e9 st\u011bn\u011b, kter\u00e1 je vhodn\u00e1 pro naprosto v\u0161echny v\u011bkov\u00e9 kategorie. http:\/\/pastyranda.kobdecin.cz (link is external)<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><strong>M\u011bstsk\u00e9 slavnosti<\/strong><\/p>\n<p>Ka\u017edoro\u010dn\u011b v polovin\u011b kv\u011btna se konaj\u00ed ve m\u011bst\u011b D\u011b\u010d\u00edn m\u011bstsk\u00e9 slavnosti, kter\u00e9 jsou souborem kulturn\u00edch a sportovn\u00edch akc\u00ed pro \u0161irokou ve\u0159ejnost. Tradic\u00ed se stal lampionov\u00fd pr\u016fvod, zakon\u010den\u00fd oh\u0148ostrojem. D\u00e1le se zde konaj\u00ed historick\u00e9 trhy a festival hudby a sportu.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><strong>Aquapark D\u011b\u010d\u00edn<\/strong><\/p>\n<p>Nejmodern\u011bj\u0161\u00ed rekrea\u010dn\u00ed sportovn\u00ed komplex s term\u00e1ln\u00ed vodu v \u010cR. Are\u00e1l sk\u00fdt\u00e1 \u0161irokou nab\u00eddku venkovn\u00edch a i kryt\u00fdch atrakc\u00ed \u2013 baz\u00e9ny 25 a 50m, nerezov\u00fd baz\u00e9n s parametry pro vodn\u00ed p\u00f3lo s pot\u00e1p\u011b\u010dskou j\u00e1mou o hloubce 6m, 3 tobog\u00e1ny, vodn\u00ed h\u0159ib, divokou \u0159eku, dnov\u00fd ro\u0161t, d\u011btskou \u0159\u00ed\u010dku i dal\u0161\u00ed d\u011btsk\u00e9 atrakce, wellness centrum \u2013 sauny, mas\u00e1\u017ee, sol\u00e1rium, t\u011blocvi\u010dnu na spining, sportovi\u0161t\u011b na beachvoleyball, streetball, pl\u00e1\u017eov\u00fd fotbal, nohejbal, petanque, a restauraci.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<h3>Kam na v\u00fdlet<\/h3>\n<p><strong>C\u00edsa\u0159sk\u00e1 vyhl\u00eddka a vyhl\u00eddkov\u00fd pavilon Labsk\u00e1 str\u00e1\u017e na Kv\u00e1drberku, D\u011b\u010d\u00edn<\/strong><\/p>\n<p>M\u011bstsk\u00fd lesopark Kv\u00e1drberk je v D\u011b\u010d\u00edn\u011b obl\u00edben\u00fdm m\u00edstem proch\u00e1zek a \u010detn\u00fdch turistick\u00fdch tras, v r. 2009 zde byla otev\u0159ena nau\u010dn\u00e1 stezka s informacemi o m\u00edst\u00ed flo\u0159e a faun\u011b. Po h\u0159ebenu Kv\u00e1drberku vede promen\u00e1dn\u00ed cesta a\u017e &nbsp;k vyhl\u00eddkov\u00e9mu pavilonu z r. 1890 zvan\u00e9mu Labsk\u00e1 str\u00e1\u017e.<\/p>\n<p><strong>Rozhledna na Velk\u00e9m Chlumu, D\u011b\u010d\u00edn<\/strong><\/p>\n<p>Rozhledna se nach\u00e1z\u00ed na vrcholku \u010dedi\u010dov\u00e9ho vyhl\u00eddkov\u00e9ho vrchu Velk\u00fd Chlum 736m. Nab\u00edzej\u00edc\u00ed se v\u00fdhledy na D\u011b\u010d\u00ednskou kotlinu, \u010d\u00e1st \u010cesk\u00e9ho st\u0159edoho\u0159\u00ed a D\u011b\u010d\u00ednsk\u00fd Sn\u011b\u017en\u00edk.<\/p>\n<p><strong>Rozhledna na Sokol\u00edm vrchu, Dobrn\u00e1<\/strong><\/p>\n<p>Nach\u00e1z\u00ed se v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 506 m. n. m. Rozhledna je 51 m vysok\u00e1 s vn\u011bj\u0161\u00edm to\u010dit\u00fdm schodi\u0161t\u011bm. Zp\u0159\u00edstupn\u011bna byla 1.5.2004. Na zast\u0159e\u0161enou v\u00fdhledovou plo\u0161inu vede 162 schod\u016f. Rozhledna nab\u00edz\u00ed n\u00e1dhern\u00fd kruhov\u00fd v\u00fdhled na D\u011b\u010d\u00edn i okol\u00ed.<\/p>\n<p><strong>D\u011b\u010d\u00ednsk\u00fd (Vysok\u00fd Sn\u011b\u017en\u00edk), J\u00edlov\u00e9<\/strong><\/p>\n<p>Je v\u00fdraznou dominantou a svou nadm. v\u00fd\u0161kou 723m je i nejvy\u0161\u0161\u00ed stolovou horou v \u010cR. Na jej\u00edm vrcholu \u010dn\u00ed kamenn\u00e1 v\u011b\u017e s cimbu\u0159\u00edm. Tato rozhledna z r. 1864 je nejstar\u0161\u00ed kamennou stavbou v \u010cech\u00e1ch.<\/p>\n<p><strong>Vyhl\u00eddka Belveder, Labsk\u00e1 Str\u00e1\u0148<\/strong><\/p>\n<p>Nejstar\u0161\u00ed vyhl\u00eddka \u010cesk\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska z roku 1701-1711. Nab\u00edz\u00ed v\u00fdhled na ka\u0148on \u0159eky Labe.<\/p>\n<p><strong>Z\u0159\u00edcenina hradu Vrabinec (Vrab\u00edn), T\u011bchlovice (osada Bab\u011bt\u00edn)<\/strong><\/p>\n<p>Hrad Vrab\u00edn, zn\u00e1m\u00fd pozd\u011bji obecn\u011b pod jm\u00e9nem Vrabinec, byl postaven nad \u00fadol\u00edm potoka nedaleko osady Bab\u011bt\u00edna, na p\u0159\u00edkr\u00e9 rozeklan\u00e9 sk\u00e1le.<\/p>\n<p><strong>Rozhledna Kohout, Valke\u0159ice<\/strong><\/p>\n<p>Na vrcholu Kohout (589 m.n.m.) stoj\u00ed stejnojmenn\u00e1 rozhledna. Rozhledna je 12 m vysok\u00e1 kamenn\u00e1 stavba a m\u00e1 jednu vyhl\u00eddkovou plo\u0161inu ve v\u00fd\u0161ce 12 m.<\/p>\n<p><strong>Bukov\u00e1 hora, Verne\u0159ice<\/strong><\/p>\n<p>Bukov\u00e1 hora se nach\u00e1z\u00ed ve Verne\u0159ick\u00e9m st\u0159edoho\u0159\u00ed nad \u00fadol\u00edm Labe mezi m\u011bsty D\u011b\u010d\u00edn a \u00dast\u00ed nad Labem. Bukov\u00e1 hora je 683m vysok\u00fd \u010dedi\u010dov\u00fd vrch, dominuj\u00edc\u00ed t\u00e9to \u010d\u00e1sti \u010cesk\u00e9ho st\u0159edoho\u0159\u00ed. Na jeho vrcholu se k nebi pne impozantn\u00ed dominanta regionu \u2013 vys\u00edla\u010d Bukov\u00e1 hora, kter\u00fd je se svou v\u00fd\u0161kou 223m nejvy\u0161\u0161\u00ed betonovou stavbou v \u010cR.<\/p>\n<p><strong>Humboldtova vyhl\u00eddka, Verne\u0159ice<\/strong><\/p>\n<p>Humboldtova vyhl\u00eddka se nach\u00e1z\u00ed jen p\u00e1r des\u00edtek metr\u016f od vys\u00edla\u010de Bukov\u00e1 hora, p\u0159i odbo\u010dce z \u010derven\u00e9 turistick\u00e9 stezky. Je z n\u00ed n\u00e1dhern\u00fd v\u00fdhled na n\u011bkolik z\u00e1hyb\u016f ka\u0148onu Labe od D\u011b\u010d\u00edna a\u017e po \u00dast\u00ed nad Labem. Stezka na Humboldtovu vyhl\u00eddku vede okolo dobov\u00e9 turistick\u00e9 chaty s n\u00e1zvem D\u011b\u010d\u00ednsk\u00e1 Bouda, kde je mo\u017eno zakoupit turistick\u00e9 vizitky s m\u00edstn\u00edmi motivy a ob\u010derstvit se.<\/p>\n<p><strong>V\u00edtova vyhl\u00eddka, Verne\u0159ice<\/strong><\/p>\n<p>V\u00edtova (nebo t\u00e9\u017e Muka\u0159ovsk\u00e1 \u010di N\u00e1\u010dkovick\u00e1) vyhl\u00eddka se vyp\u00edn\u00e1 nedaleko obce N\u00e1\u010dkovice na Verne\u0159ick\u00e9m h\u0159ebeni, na jeho\u017e druh\u00e9m konci se ty\u010d\u00ed vys\u00edla\u010d Bukov\u00e1 hora. Rozhledna sice nen\u00ed nijak velik\u00e1, av\u0161ak jej\u00ed poloha posta\u010duje k tomu, aby v kr\u00e1sn\u00fdch v\u00fdhledech nic nebr\u00e1nilo.<\/p>\n<p><strong>Z\u00e1mek J\u00edlov\u00e9<\/strong><\/p>\n<p>Renesan\u010dn\u00ed z\u00e1mek obklopen\u00fd romantick\u00fdm parkem s jez\u00edrkem, zahradn\u00edmi plochami a sportovi\u0161ti, n\u011bkdej\u0161\u00ed s\u00eddlo \u0161lechtick\u00e9ho rodu Thun\u016f.<\/p>\n<p><strong>N\u00e1rodn\u00ed park \u010cesk\u00e9 \u0160v\u00fdcarsko<\/strong><\/p>\n<p>D\u011b\u010d\u00edn je ide\u00e1ln\u00edm v\u00fdchodiskem pro v\u00fdlety do centra n\u00e1rodn\u00edho parku \u2013 zejm\u00e9na okol\u00ed H\u0159enska, kde se m\u016f\u017eete plavit na lodi\u010dk\u00e1ch v sout\u011bsk\u00e1ch \u0159eky Kamenice nebo vystoupat ke skaln\u00ed dominant\u011b regionu &#8211; Prav\u010dick\u00e9 br\u00e1n\u011b. V letn\u00ed &nbsp;sez\u00f3n\u011b jezd\u00ed z D\u011b\u010d\u00edna do n\u00e1rodn\u00edho parku i turistick\u00fd autobus.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"featured_media":74091,"template":"","region":[264],"class_list":["post-78043","regionalni","type-regionalni","status-publish","has-post-thumbnail","hentry","region-mesta-obce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/regionalni\/78043","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/regionalni"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/regionalni"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/74091"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=78043"}],"wp:term":[{"taxonomy":"region","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/region?post=78043"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}