Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa, m\u011bsto s dlouholetou textiln\u00ed tradic\u00ed, le\u017e\u00ed v m\u011blk\u00e9m \u00fadol\u00ed horn\u00edho toku \u0159\u00ed\u010dky K\u0159inice na rozhran\u00ed \u010cesk\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska a Lu\u017eick\u00fdch hor.<\/p>\n
Dominantou je barokn\u00ed kostel sv. M\u00e1\u0159\u00ed Magdaleny z 18. stol. s monument\u00e1ln\u00edm p\u0159\u00edstupov\u00fdm schodi\u0161t\u011bm.<\/p>\n
<\/p>\n
Historie m\u011bsta sah\u00e1 do 14. stol., kdy byl opu\u0161t\u011bn nedalek\u00fd hrad Kr\u00e1sn\u00fd Buk. Rod Kinsk\u00fdch zde podporoval od za\u010d\u00e1tku 17. stol. rozvoj \u0159emesel. Vznikaly pl\u00e1tenick\u00e9 manufaktury, pozd\u011bji pun\u010doch\u00e1\u0159stv\u00ed. V 19. stolet\u00ed a po\u010d\u00e1tkem stolet\u00ed dvac\u00e1t\u00e9ho byla v\u00fdznamn\u00fdm st\u0159ediskem textiln\u00ed v\u00fdroby a obchodu. Ke zna\u010dn\u00e9mu \u00fapadku do\u0161lo po odsunu p\u016fvodn\u00edch n\u011bmeck\u00fdch obyvatel po roce 1945, kdy se po\u010det obyvatel sn\u00ed\u017eil asi na polovinu.<\/p>\n
Turisticky atraktivn\u00ed \u010d\u00e1sti Kyjov, Sn\u011b\u017en\u00e1 a Vl\u010d\u00ed Hora le\u017e\u00ed p\u0159i vstupu do N\u00e1rodn\u00edho parku \u010cesk\u00e9 \u0160v\u00fdcarsko. V posledn\u00edch letech doch\u00e1z\u00ed k v\u00fdznamn\u00e9mu rozvoji turistick\u00e9 infrastruktury. \u017divot m\u011bsta je dnes spojen s rozvojem cestovn\u00edho ruchu v regionu \u010ceskosask\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska. M\u011bsto je s\u00eddlem Spr\u00e1vy N\u00e1rodn\u00edho parku \u010cesk\u00e9 \u0160v\u00fdcarsko.<\/p>\n
P\u0159\u00edmo z kr\u00e1snolipsk\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed, jeho\u017e starou podobu neset\u0159ely ani pozd\u011bj\u0161\u00ed \u00fapravy, vstupujete po kdysi slavn\u00fdch turistick\u00fdch stezk\u00e1ch mezi chalupy na Kamennou Horku nebo Sn\u011b\u017enou a d\u00e1le do tich\u00fdch bukov\u00fdch les\u016f. Odtud po zlomov\u00e9 linii lu\u017eick\u00e9ho p\u0159esmyku sestoup\u00edte do rokl\u00ed \u010cesk\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska, do nekone\u010dn\u00e9ho sv\u011bta skal, t\u00e1hnouc\u00edch se a\u017e k Labi….<\/p>\n
<\/p>\n
Interaktivn\u00ed expozice “\u010cesk\u00e9 \u0160v\u00fdcarsko: \u017eivot, tajemstv\u00ed, inspirace” <\/strong>v Dom\u011b \u010cesk\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska na n\u00e1m\u011bst\u00ed. Panoramatick\u00e1 projekce s filmem Krajina tajemstv\u00ed. Otev\u0159eno denn\u011b.<\/p>\n M\u011bstsk\u00fd park<\/strong> – zalo\u017een v letech 1888-89 jako soukrom\u00fd park obklopuj\u00edc\u00ed unik\u00e1tn\u00ed hrobku rodiny pr\u016fmysln\u00edka Karla Dittricha, v\u00fdznamn\u00e9ho rod\u00e1ka. V letech 2004-2006 pro\u0161el rekonstrukc\u00ed pod veden\u00edm v\u00fdznamn\u00e9ho \u010desk\u00e9ho dendrologa Ing. Karla Hieka. Parku dominuje bronzov\u00e1 socha lva trhaj\u00edc\u00edho pruskou orlici, upom\u00ednaj\u00edc\u00ed na krvav\u00fd rok 1866 za rakousko-prusk\u00fdch v\u00e1lek. Za\u010d\u00e1tek K\u00f6glerovy nau\u010dn\u00e9 stezky.<\/p>\n Kostel sv. M\u00e1\u0159\u00ed Magdal\u00e9ny<\/strong> – p\u016fvodn\u00ed kostel byl vystav\u011bn v letech 1332 \u2013 1368. Na jeho m\u00edst\u011b byl v polovin\u011b 18. stolet\u00ed vystav\u011bn kostel nov\u00fd. Se stavbou bylo zapo\u010dato roku 1754. Podle pl\u00e1n\u016f architekta Jakuba Schwarze stavbu vedl P. Hoffmann. Kosteln\u00ed v\u011b\u017e byla vystav\u011bna roku 1777 a monument\u00e1ln\u00ed schodi\u0161t\u011b se sochami a velk\u00fdm kamenn\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem vytesan\u00fdm z jednoho kusu kamene, vedouc\u00ed z n\u00e1m\u011bst\u00ed ke kostelu, bylo p\u0159istav\u011bno v letech 1816 \u2013 1818. V roce 2012 pro\u0161ly gener\u00e1ln\u00ed opravou kosteln\u00ed varhany. V sousedstv\u00ed kostela se nach\u00e1z\u00ed zbytky p\u016fvodn\u00edho star\u00e9ho h\u0159bitova s n\u011bkolika cenn\u00fdmi n\u00e1hrobky sask\u00e9ho dvorn\u00edho socha\u0159e Franze Pettricha.<\/p>\n Podst\u00e1vkov\u00e9 domy <\/strong>\u2013 nejen pro Kr\u00e1snou L\u00edpu, ale i celou oblast nejsevern\u011bj\u0161\u00edch \u010cech typick\u00e1 z\u00e1stavba tradi\u010dn\u00edho, p\u016fdorysn\u011b trojd\u00edln\u00e9ho podst\u00e1vkov\u00e9ho domu s rouben\u00fdm \u010di hrazd\u011bn\u00fdm patrem, jeho\u017e r\u016fzn\u00e9 varianty zde byly a\u017e do sklonku 19. stol. hlavn\u00edm stavebn\u00edm typem. <\/p>\n Vily Hille (Z\u00e1me\u010dek) a Palmeho<\/strong> \u2013 architektonicky unik\u00e1tn\u00ed stavby. Vila Hille v dne\u0161n\u00ed Pra\u017esk\u00e9 ulici je obklopena parkem a byla postavena v novorenesan\u010dn\u00edm slohu v letech 1885-1887. Palmeho vila je nejsp\u00ed\u0161e nejv\u011bt\u0161\u00ed funkcionalistickou vilou v \u010cech\u00e1ch. Je um\u00edst\u011bna vysoko ve svahu nad \u00fadol\u00edm K\u0159inice (sm\u011brem na Kr\u00e1sn\u00fd Buk), dnes je v n\u00ed um\u00edst\u011bn \u00fastav soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de.<\/p>\n Kamenn\u00e1 Horka<\/strong> \u2013 dob\u0159e udr\u017eovan\u00e9 star\u00e9 chalupy a podst\u00e1vkov\u00e9 domy na podhorsk\u00fdch louk\u00e1ch jihoz\u00e1padn\u011b nad m\u011bstem, z okraj\u016f lesa se otev\u00edraj\u00ed v\u00fdhledy na Kr\u00e1snou L\u00edpu, Lu\u017eick\u00e9 hory s Jedlovou, Vl\u010d\u00ed horu i lesy \u010cesk\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska. Atmosf\u00e9ra star\u00fdch Sudet je zde c\u00edtit na ka\u017ed\u00e9m kroku.<\/p>\n Dlouh\u00fd D\u016fl <\/strong>\u2013 na silnici do Kyjova a v bo\u010dn\u00edm \u00fadol\u00ed \u2013 jedny z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch podst\u00e1vkov\u00fdch dom\u016f v oblasti, velmi dob\u0159e udr\u017eovan\u00e9. Z\u00e1stavba, po\u010d\u00ednaje h\u0159bitovem ve Vl\u010d\u00ed Ho\u0159e, je vyhl\u00e1\u0161ena od r. 2004 vesnickou pam\u00e1tkovou z\u00f3nou.<\/p>\n Kyjovsk\u00e9 \u00fadol\u00ed <\/strong>\u2013 romantick\u00e9 v\u00fdchodi\u0161t\u011b do rokl\u00ed s bizarn\u00edmi skaln\u00edmi \u00fatvary i lezeck\u00fdmi v\u011b\u017eemi. T\u0159i st\u0159edov\u011bk\u00e9 hr\u00e1dky (Kyjovsk\u00fd, Brtnick\u00fd a Vl\u010d\u00ed) p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed d\u00e1vn\u00e9 obchodn\u00ed stezky. N\u00e1stup v Kyjov\u011b z mal\u00e9ho parkovi\u0161t\u011b.<\/p>\n Vl\u010d\u00ed hora (581m) <\/strong>\u2013 dominantn\u00ed \u010dedi\u010dov\u00fd vrch 1 km JV od obce. V\u00fdhled na panorama \u0160luknovsk\u00e9ho v\u00fdb\u011b\u017eku, Lu\u017eick\u00fdch hor a \u010ceskosask\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska. Rozhledna z r. 1889 je dodnes ve velmi dobr\u00e9m stavu (placen\u00fd vstup) d\u00edky K\u010cTv Kr\u00e1sn\u00e9 L\u00edp\u011b, pokra\u010dovateli Horsk\u00e9ho spolku pro nejsevern\u011bj\u0161\u00ed \u010cechy (1885). Koncem kv\u011btna zde kvete m\u011bs\u00ed\u010dnice vytrval\u00e1.<\/p>\n Kaple Panny Marie Karmelsk\u00e9 na Vl\u010d\u00ed Ho\u0159e<\/strong> – Nevelk\u00fd pozdn\u011b emp\u00edrov\u00fd kostel\u00edk byl postaven roku 1870. Zevn\u011b pon\u011bkud kuri\u00f3zn\u00ed objekt je i p\u0159es sv\u00e9 mal\u00e9 rozm\u011bry uvnit\u0159 trojlodn\u00ed, p\u016fvodn\u011b m\u011bl nad bo\u010dn\u00edmi lod\u011bmi d\u0159ev\u011bn\u00e9 tribuny. Po roce 1945 opu\u0161t\u011bn\u00fd kostel\u00edk zch\u00e1tral, gener\u00e1ln\u00ed opravou financovanou m\u011bstem Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa pro\u0161el v letech 2008-2011.<\/p>\n Geologick\u00e1 mapa v Zahrad\u00e1ch <\/strong>\u2013 d\u00edlo Rudolfa K\u00f6glera, zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00e9 v roce 1937. Roku 1983 byla mapa vyhl\u00e1\u0161ena za technickou pam\u00e1tku. Jedn\u00e1 se o plastick\u00e9 ztv\u00e1rn\u011bn\u00ed okoln\u00ed krajiny v zahrad\u011b domu \u010dp. 30., kter\u00e1 je p\u0159\u00edstupn\u00e1 od kv\u011btna do z\u00e1\u0159\u00ed v\u017edy od ned\u011ble do \u010dtvrtka (pan\u00ed Schnittnerov\u00e1).<\/p>\n Dymn\u00edk (516 m) <\/strong>– v bl\u00edzkosti Rumburka. Cihlov\u00e1 rozhledna je 15 m vysok\u00e1. Byla postavena na n\u00e1klady rumbursk\u00e9ho ob\u010dana Augusta Wendschuha ve spolupr\u00e1ci s Horsk\u00fdm spolkem pro nejsevern\u011bj\u0161\u00ed \u010cechy r. 1896 (placen\u00fd vstup). V\u00fdhled na Horn\u00ed Lu\u017eici, Rumburk, Lu\u017eick\u00e9 hory a Krkono\u0161e<\/p>\n V\u00e1penka <\/strong>\u2013 st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace (15 ha). Styk v\u0161ech geologick\u00fdch jednotek buduj\u00edc\u00edch \u00fazem\u00ed severn\u00edch \u010cech – \u017eulov\u00e9 horniny, k\u0159\u00eddov\u00e9 p\u00edskovce, \u010dedi\u010dov\u00e9 vulkanity a jursk\u00e9 v\u00e1pence, kter\u00e9 jsou na \u00fazem\u00ed \u010cech unik\u00e1tn\u00ed.<\/p>\n <\/p>\n \u2026 se v Kr\u00e1sn\u00e9 L\u00edp\u011b v z\u00e1\u0159\u00ed kon\u00e1 ka\u017edoro\u010dn\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed setk\u00e1n\u00ed majitel\u016f motocykl\u016f \u010cechie B\u00f6hmerland s nevy\u010d\u00edslitelnou hodnotou? Autora prototypu, Albina Huga Liebische (1888 Rumburk \u2013 1965 Passau) p\u0159ipom\u00edn\u00e1 pam\u011btn\u00ed deska na n\u00e1m\u011bst\u00ed v Kr\u00e1sn\u00e9 L\u00edp\u011b. Koncepce dlouh\u00e9ho motocyklu origin\u00e1ln\u00ed koncepce vznikla ve 20. letech 20. stolet\u00ed, origin\u00e1ln\u00ed motocykly se vyr\u00e1b\u011bly do konce 30. let. V \u010dervenci 1945 byl Liebisch mu\u010den a potom internov\u00e1n ve sb\u011brn\u00e9m t\u00e1bo\u0159e Rab\u0161tejn, po roce \u00fatrap se rodina dostala do transportu a odcestovala do Pasova. Liebisch zde a\u017e do sv\u00e9 smrti vyr\u00e1b\u011bl ru\u010dn\u00ed voz\u00edky.<\/p>\n <\/p>\n \u2026 kr\u00e1snolipsk\u00fdm rod\u00e1kem je nap\u0159. i zn\u00e1m\u00fd akademick\u00fd mal\u00ed\u0159 19. stol., August Frind (1852 \u2013 1924), autor mnoha pl\u00e1ten, m\u011bstsk\u00fdch erb\u016f Varnsdorfu a Kr\u00e1sn\u00e9 L\u00edpy. Jeho mecen\u00e1\u0161em byl m\u00edstn\u00ed pr\u016fmysln\u00edk Karl Ditrich. D\u00edky n\u011bmu mohl vystudovat Dr\u00e1\u017e\u010fanskou um\u011bleckou galerii, potom p\u016fsobil na mnoha m\u00edstech v N\u011bmecku. Je i autorem v\u00fdzdoby Dittrichovy hrobky na kr\u00e1snolipsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b.<\/p>\n <\/p>\n \u2026se v Kr\u00e1sn\u00e9 L\u00edp\u011b ka\u017edoro\u010dn\u011b za\u010d\u00e1tkem z\u00e1\u0159\u00ed kon\u00e1 Parkmaraton \u2013 nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed \u010desk\u00fd maraton spojuj\u00edc\u00ed sask\u00e9 l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 m\u011bste\u010dko Bad Schandau a Kr\u00e1snou L\u00edpu, s\u00eddeln\u00ed m\u011bsta spr\u00e1v n\u00e1rodn\u00edch park\u016f.<\/p>\n <\/p>\n …plavbu na lodi\u010dk\u00e1ch v ka\u0148onu K\u0159inice (Obere Schleuse\/Horn\u00ed splav u Hinterhermsdorfu), kam V\u00e1s dovede zna\u010den\u00e1 cesta Kyjovsk\u00fdm \u00fadol\u00edm p\u0159es Zadn\u00ed Doubice (7 km) a d\u00e1le po n\u011bmeck\u00e9 stezce (dal\u0161\u00ed 3 km). Je to velmi tich\u00e9 a romantick\u00e9 m\u00edsto, kde K\u0159inice vytv\u00e1\u0159\u00ed hranici mezi Saskem a \u010cechami. Jde o jeden z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch c\u00edl\u016f \u010ceskosask\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska a mnoz\u00ed mu d\u00e1vaj\u00ed p\u0159ednost p\u0159ed frekventovan\u00fdmi a zkomercionalizovan\u00fdmi sout\u011bskami na Kamenici u H\u0159enska.<\/p>\n <\/p>\n Kulturn\u00ed d\u016fm \u2013 kino \u2013 amfite\u00e1tr – kinokav\u00e1rna, po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed ples\u016f, z\u00e1bav, divadeln\u00edch p\u0159edstaven\u00ed, p\u011bveck\u00fdch a folklorn\u00edch festival\u016f, p\u0159edn\u00e1\u0161ek, v\u00fdstav<\/p>\n Muzeum \u010cesk\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska – nejstar\u0161\u00ed d\u016fm v katastru m\u011bsta, postaven po roce 1729, expozice z d\u011bjin turistiky, dobov\u00e9 fotografie m\u011bsta a okol\u00ed. V p\u0159\u00edzem\u00ed cukr\u00e1rna.<\/p>\n Galerie TOV\u00c1RNA – v\u00fdstavy ve zrekonstruovan\u00fdch prostor\u00e1ch Domu voln\u00e9ho \u010dasu.<\/p>\n M\u011bstsk\u00e1 knihovna – v\u00fdb\u011br kni\u017en\u00edch titul\u016f v r\u016fzn\u00fdch oborech literatury (17.639 knih). Internet pro ve\u0159ejnost. Otev\u0159eno denn\u011b krom\u011b p\u00e1tku. 412 354 837.<\/p>\n Poh\u00e1dkov\u00fd les a staro\u010desk\u00fd jarmark \u2013 v\u017edy 2. sobotu v \u010dervnu<\/p>\n Rallye Sachsen Classic, ka\u017edoro\u010dn\u00ed srpnov\u00fd sraz historick\u00fdch vozidel na\u0161\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed v\u00fdroby.<\/p>\n Den \u010cesk\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska, kter\u00fd se kon\u00e1 v\u017edy prvn\u00ed v\u00edkend v z\u00e1\u0159\u00ed s doprovodn\u00fdmi akcemi pro ve\u0159ejnost v Dom\u011b \u010cesk\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska.<\/p>\n P\u0159ehled kulturn\u00edch, sportovn\u00edch a spole\u010densk\u00fdch akc\u00ed m\u011bsta: www.krasnalipa.cz (link is external)<\/p>\n <\/p>\n Sportovn\u00ed are\u00e1l \u010cesk\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska \u2013 tenisov\u00e9 kurty, beachvolejbal, v\u00edce\u00fa\u010delov\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b “Hauserka”, minigolf, horolezeck\u00e1 st\u011bna, venkovn\u00ed st\u016fl pro stoln\u00ed tenis, rusk\u00e9 ku\u017eelky, alt\u00e1nek s posezen\u00edm, d\u011btsk\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b. V nep\u0159\u00edzniv\u00e9m po\u010das\u00ed \u010di v zim\u011b v\u00edce\u00fa\u010delov\u00e1 nafukovac\u00ed hala s um\u011bl\u00fdm povrchem (dva tenisov\u00e9 kurty, v\u00edce\u00fa\u010delov\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b, atp.). Ob\u010derstven\u00ed, WC, sprchy.<\/p>\n Tenisov\u00e9 kurty – v are\u00e1lu firmy Pharming v Zahrad\u00e1ch. Um\u011bl\u00fd povrch, mo\u017enost pron\u00e1jmu. 412 336 490, 412 336 210.<\/p>\n <\/p>\n Ledop\u00e1dy v Kyjovsk\u00e9m \u00fadol\u00ed, malebn\u00e1 je ledov\u00e1 v\u00fdzdoba v Jeskyni v\u00edl a ve Vinn\u00e9m sklep\u011b.<\/p>\n Brtnick\u00e9 ledop\u00e1dy \u2013 hojn\u011b nav\u0161t\u011bvovan\u00e1 zimn\u00ed zaj\u00edmavost. Na skaln\u00edch p\u0159evisech se utv\u00e1\u0159ej\u00ed mnohametrov\u00e9 ledov\u00e9 kr\u00e1pn\u00edky r\u016fzn\u00fdch tvar\u016f a zabarven\u00ed.<\/p>\n Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edmi jsou Opona u Brtn\u00edk\u016f a Velk\u00fd sloup v \u00fadol\u00ed Vl\u010d\u00edho potoka.<\/p>\n <\/p>\n \n <\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"featured_media":43143,"template":"","region":[264],"class_list":["post-78039","regionalni","type-regionalni","status-publish","has-post-thumbnail","hentry","region-mesta-obce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/regionalni\/78039","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/regionalni"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/regionalni"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/43143"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=78039"}],"wp:term":[{"taxonomy":"region","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/region?post=78039"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}V\u00edte, \u017ee…<\/h3>\n
Co byste m\u011bli za\u017e\u00edt\u2026<\/h3>\n
Kam za kulturou…<\/h3>\n
Kam za sportem…<\/h3>\n
Co v zim\u011b<\/h3>\n