M\u011bsto Mikul\u00e1\u0161ovice je dosud m\u00e1lo zn\u00e1m\u00fdm v\u00fdchoz\u00edm m\u00edstem do \u010ceskosask\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska od severu. V sedm kilometr\u016f dlouh\u00e9 obci, kter\u00e1 kop\u00edruje Mikul\u00e1\u0161ovick\u00fd potok, n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci naraz\u00ed na mnoho poz\u016fstatk\u016f pr\u016fmyslov\u00e9 \u00e9ry a najdou i \u0159adu cenn\u00fdch c\u00edrkevn\u00edch staveb.<\/p>\n
Obec vznikla patrn\u011b v dob\u011b n\u011bmeck\u00e9 kolonizace ve 13. \u2013 14. stol. jako osada uhl\u00ed\u0159\u016f. Prvn\u00ed zm\u00ednka je z roku 1446 (Nickelsdorf). Mikul\u00e1\u0161ovice byly na m\u011bsto pov\u00fd\u0161eny roku 1916, jako jedna z nejv\u011bt\u0161\u00edch vs\u00ed Rakouska\u2013Uherska (7 000 obyvatel). Po odsunu n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva do\u0161lo k mnohalet\u00e9mu \u00fapadku obce, kter\u00e1 u\u017e nikdy nebyla os\u00eddlena v p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku. Mezi m\u00edstn\u00edmi firmami v\u0161ak p\u0159etrvala n\u011bkdej\u0161\u00ed tradice no\u017e\u00ed\u0159sk\u00e9 a textiln\u00ed v\u00fdroby.<\/p>\n
Kostel sv. Mikul\u00e1\u0161e <\/strong>– dominanta m\u011bsta, stoj\u00edc\u00ed v jeho centru. Dne\u0161n\u00ed podoba je z let 1743\u20131750. Z p\u016fvodn\u00ed stavby se dochovala kaple Panny Marie na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b dne\u0161n\u00edho kostela. Zaj\u00edmavost\u00ed jsou zdej\u0161\u00ed varhany, \u00fadajn\u011b jedny z nejv\u011bt\u0161\u00edch v \u010cech\u00e1ch.<\/p>\n B\u00fdval\u00e1 hv\u011bzd\u00e1rna<\/strong> – nen\u00e1padn\u00e1 budova naproti kostelu. Postavil ji l\u00e9k\u00e1rn\u00edk Adolf Krause (zem\u0159el 1939), jeho\u017e kon\u00ed\u010dkem byla z\u00e1liba v astronomii a byl mimo jin\u00e9 \u010dlenem Sv\u011btov\u00e9 astronomick\u00e9 spole\u010dnosti. V 60. letech 20. stolet\u00ed bylo potvrzeno, \u017ee Krauseho astronomick\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed p\u0159inesla ve sv\u00e9 dob\u011b mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 v\u00fdsledky.<\/p>\n Tane\u010dnice s rozhlednou (597 m)<\/strong> – po Hrazen\u00e9m druh\u00fd nejvy\u0161\u0161\u00ed bod \u0160luknovsk\u00e9ho v\u00fdb\u011b\u017eku. Na vrcholu stoj\u00ed od roku 1905 osmibok\u00e1 kamenn\u00e1 rozhledna, nejsevern\u011bj\u0161\u00ed v \u010cech\u00e1ch. Poskytuje kruhov\u00fd rozhled do \u0161irok\u00e9ho okol\u00ed, a \u0159ad\u00ed se tak k nejlep\u0161\u00edm vyhl\u00eddkov\u00fdm bod\u016fm v oblasti. 26 m vysok\u00e1 v\u011b\u017e je otev\u0159ena celoro\u010dn\u011b.<\/p>\n Sm\u00edr\u010d\u00ed k\u0159\u00ed\u017e <\/strong>– nedaleko Zlod\u011bjsk\u00e9 cesty u osady Tom\u00e1\u0161ov (m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1st obce). Kamenn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e byl vytes\u00e1n na pam\u00e1tku tragick\u00e9ho \u00famrt\u00ed v roce 1753.<\/p>\n Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie ve Vil\u00e9mov\u011b<\/strong> – poutn\u00ed m\u00edsto nad Vil\u00e9movsk\u00fdm potokem v m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti Dolina. Kostel byl postaven v letech 1726\u20131731 pobl\u00ed\u017e stud\u00e1nky s l\u00e9\u010div\u00fdmi \u00fa\u010dinky (1646).<\/p>\n Kaple Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice<\/strong> – p\u00edskovcov\u00e1 trojbok\u00e1 kaple poch\u00e1z\u00ed z roku 1741, le\u017e\u00ed p\u0159i silnici sm\u011brem z Mikul\u00e1\u0161ovic do Brtn\u00edk\u016f.<\/p>\n \u017delezni\u010dn\u00ed viadukt ve Vil\u00e9mov\u011b<\/strong> – 34 m vysok\u00fd most o d\u00e9lce 190 m nad Vil\u00e9movsk\u00fdm potokem. Byl postaven v letech 1903\u20131904 \u00a0a ve sv\u00e9 dob\u011b byl nejvy\u0161\u0161\u00edm \u017eelezni\u010dn\u00edm viaduktem v Rakousku-Uhersku.<\/strong><\/p>\n Weifberg (478 m)<\/strong> – rozhledna vzd\u00e1len\u00e1 1 hodinu po Mikul\u00e1\u0161ovick\u00e9 cest\u011b. Vybudov\u00e1na byla roku 2001. Kruhov\u00fd v\u00fdhled, v\u011b\u017e je p\u0159\u00edstupn\u00e1 celoro\u010dn\u011b zdarma.<\/p>\n Hinterhermsdorf <\/strong>– letovisko a horsk\u00e1 obec v zadn\u00edm Sask\u00e9m \u0160v\u00fdcarsku. V obci je \u0159ada udr\u017eovan\u00fdch podst\u00e1vkov\u00fdch dom\u016f, muzeum s expozic\u00ed interi\u00e9ru podst\u00e1vkov\u00e9ho domu a \u017eivota v n\u011bm ve 20. stolet\u00ed.<\/p>\n P\u0159\u00edrodn\u00ed koupali\u0161t\u011b<\/strong> – vybudov\u00e1no bylo po 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce v bl\u00edzkosti Mikul\u00e1\u0161ovick\u00e9 stezky. Dochovalo se v p\u016fvodn\u00ed podob\u011b. Nap\u00e1j\u00ed ho potok p\u0159it\u00e9kaj\u00edc\u00ed ze severn\u00edho \u00fabo\u010d\u00ed Hrani\u010dn\u00edho vrchu. K dispozici jsou t\u0159i n\u00e1dr\u017ee – p\u0159edeh\u0159\u00edvac\u00ed s ostr\u016fvkem, na n\u011bm\u017e st\u00e1val alt\u00e1n, vodn\u00ed plocha pro d\u011bti a velk\u00fd rybn\u00edk. P\u016fvodn\u00ed jsou i d\u0159ev\u011bn\u00e9 p\u0159evl\u00e9kac\u00ed kabiny.<\/p>\n \u2026v obci jsou t\u0159i n\u00e1dra\u017e\u00ed? Zast\u00e1vka Mikul\u00e1\u0161ovice horn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed na v\u00fdchodn\u00edm konci obce a na z\u00e1padn\u00edm pak Mikul\u00e1\u0161ovice doln\u00ed. Nejlep\u0161\u00edm v\u00fdchoz\u00edm m\u00edstem pro v\u00fdlety je zast\u00e1vka Mikul\u00e1\u0161ovice st\u0159ed. Vznik n\u00e1dra\u017e\u00ed souvisel s pr\u016fmyslov\u00fdm rozmachem zdej\u0161\u00edch obc\u00ed v 19. stolet\u00ed a stavbou Severo\u010desk\u00e9 pr\u016fmyslov\u00e9 dr\u00e1hy v roce 1901. Dr\u00e1ha vedla z Rumburku p\u0159es Pansk\u00fd a Brtn\u00edky do Mikul\u00e1\u0161ovic.<\/p>\n \u2026Mikul\u00e1\u0161ovice st\u00e1ly u zrodu no\u017e\u00ed\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu v \u010cech\u00e1ch? U po\u010d\u00e1tku rozkv\u011btu v\u00fdroby no\u017e\u016f v 18. stolet\u00ed byl m\u00edstn\u00ed obchodn\u00edk Ignaz R\u00f6sler. V obci se vyr\u00e1b\u011bly nejen no\u017ee, ale i kordy, b\u0159itvy a chirurgick\u00e9 n\u00e1stroje. Nejv\u011bt\u0161\u00ed sl\u00e1vu za\u017eila v\u00fdroba no\u017e\u016f v \u010dasech 1. Sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a po jej\u00edm skon\u010den\u00ed. Obci se p\u0159ezd\u00edvalo \u201e\u010desk\u00fd Solingen\u201c. V\u00fdroba no\u017e\u016f (nap\u0159. zn\u00e1m\u00e9 rybi\u010dky) se udr\u017eela a\u017e do dne\u0161n\u00edch dn\u016f.<\/p>\n No\u017e\u00ed\u0159sk\u00e9 slavnosti se konaj\u00ed p\u0159edposledn\u00ed ned\u011bli v \u010dervnu na n\u00e1dvo\u0159\u00ed tov\u00e1rny Mikov v Mikul\u00e1\u0161ovic\u00edch. Akce je jakousi podporou tradi\u010dn\u00edho \u0159emeslnictv\u00ed a spolkov\u00e9ho \u017eivota v regionu \u010cesk\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska. V\u00fdroba no\u017e\u016f v Mikul\u00e1\u0161ovic\u00edch m\u00e1 v\u00edce ne\u017e dvousetletou tradici. P\u0159esto\u017ee Mikov za svou \u00e9ru zhotovil nep\u0159ebern\u00e9 mno\u017estv\u00ed no\u017e\u00ed\u0159sk\u00fdch v\u00fdrobk\u016f, jm\u00e9no firmy si v\u011bt\u0161ina z n\u00e1s spojuje hlavn\u011b s kapesn\u00edm st\u0159\u00edbrn\u00fdm no\u017e\u00edkem ve tvaru rybi\u010dky. V Mikul\u00e1\u0161ovic\u00edch se vyr\u00e1b\u011bl ji\u017e p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou, nejv\u011bt\u0161\u00ed popularity v\u0161ak dos\u00e1hl v druh\u00e9 polovin\u011b 20. stolet\u00ed a v tov\u00e1rn\u011b vznikl i zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdrobn\u00ed provoz p\u0159ezd\u00edvan\u00fd \u201erybi\u010dk\u00e1rna\u201c. Dnes je v are\u00e1lu tov\u00e1rny tak\u00e9 ve v\u0161edn\u00ed dny p\u0159\u00edstupn\u00e9 no\u017e\u00ed\u0159sk\u00e9 muzeum a prodejna.<\/p>\n Tradi\u010dn\u00ed J\u00edzdu velikono\u010dn\u00edch jezdc\u016f, kter\u00e1 se nep\u0159etr\u017eit\u011b dochovala v nedalek\u00e9 Horn\u00ed Lu\u017eici, se poda\u0159ilo obnovit i ve \u0160luknovsk\u00e9m v\u00fdb\u011b\u017eku, konkr\u00e9tn\u011b v Mikul\u00e1\u0161ovic\u00edch. Ka\u017edoro\u010dn\u011b na velikono\u010dn\u00ed ned\u011bli usedaj\u00ed v katolick\u00e9 Horn\u00ed Lu\u017eici v N\u011bmecku na kon\u011b mu\u017ei oble\u010den\u00ed do frak\u016f, \u010dern\u00fdch hol\u00ednek a cylindr\u016f a \u00fa\u010dastn\u00ed se takzvan\u00fdch velikono\u010dn\u00edch j\u00edzd. Jedn\u00e1 se o prastar\u00fd zvyk spojen\u00fd s v\u00edrou a prosbami za dobrou \u00farodu. J\u00edzd se \u00fa\u010dastn\u00ed pouze mu\u017ei, kte\u0159\u00ed ve dvojic\u00edch v dlouh\u00e9 \u0159ad\u011b za sebou nejprve objedou h\u0159bitov sv\u00e9 vesnice. P\u0159ed kostelem jim far\u00e1\u0159 po\u017eehn\u00e1 a p\u0159ed\u00e1 korouhve a pak se ji\u017e pr\u016fvod vyd\u00e1 za zp\u011bvu lu\u017eickosrbsk\u00fdch p\u00edsn\u00ed zv\u011bstuj\u00edc\u00edch Kristovo zmrtv\u00fdchvst\u00e1n\u00ed do sousedn\u00ed farnosti. T\u011bchto j\u00edzd se v Horn\u00ed Lu\u017eici z\u00fa\u010dastn\u00ed a\u017e n\u011bkolik stovek jezdc\u016f. Obdobn\u011b i v Mikul\u00e1\u0161ovic\u00edch tento v\u00fdpravn\u00fd pr\u016fvod jezdc\u016f na kon\u00edch vych\u00e1z\u00ed po m\u0161i od kostela sv. Mikul\u00e1\u0161e a putov\u00e1n\u00ed kon\u010d\u00ed op\u011bt u kostela z\u00e1v\u011bre\u010dnou skladbou.<\/p>\n","protected":false},"featured_media":75238,"template":"","region":[264],"class_list":["post-78136","regionalni","type-regionalni","status-publish","has-post-thumbnail","hentry","region-mesta-obce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/de\/wp-json\/wp\/v2\/regionalni\/78136","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/de\/wp-json\/wp\/v2\/regionalni"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/de\/wp-json\/wp\/v2\/types\/regionalni"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/de\/wp-json\/wp\/v2\/media\/75238"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/de\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=78136"}],"wp:term":[{"taxonomy":"region","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ceskesvycarsko.cz\/de\/wp-json\/wp\/v2\/region?post=78136"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}V\u00edte, \u017ee\u2026<\/h2>\n
Po\u0159\u00e1dan\u00e9 akce<\/h2>\n
No\u017e\u00ed\u0159sk\u00e9 slavnosti<\/h3>\n
Velikono\u010dn\u00ed j\u00edzdy<\/h3>\n