Významné osobnosti

České Švýcarsko právem patří mezi výjimečné lokality díky své impozantní přírodě. Je to ovšem i region, kde žili, tvořili a působili lidé, kteří se významně zapsali do dějin tohoto kraje a zaslouží si naši pozornost.

Malíři Českého Švýcarska

Skutečný zájem o umělecké (malířské) ztvárnění krajiny Labských pískovců a oblasti dnešního Českého a Saského Švýcarska se zrodil v období tzv. romantismu na přelomu 18. a 19. století. Největší rozmach nastal v průběhu 19. století, avšak v následujícím století pak výtvarné ztvárnění krajiny vytlačuje fotografie.

Adrian Zingg (1774–1816), Karl August Richter (1770–1853) a jeho syn Adrian Ludwig Richter (1803–1884) patří mezi tzv. první romantické malíře-krajináře, kteří působili na Královské saské akademii výtvarného umění v Drážďanech. Učarovala jim nedaleká česká část Labských pískovců – především okolí Pravčické brány – a inspirovala je k zobrazení konkrétní podoby krajiny. Nejvýznamnějším krajinářem drážďanské rané romantiky byl Caspar David Friedrich (1774–1840).

August Frind (1852–1924)
Narodil v Krásné Lípě, již od svých dvaceti let se začal plně věnovat malířské činnosti. Rodina velkoprůmyslníka Karla Ditricha z Krásné Lípy se stala mecenášem mladého malíře z chudých poměrů a umožnila mu tak získat finanční prostředky na studia na prestižní Drážďanské umělecké akademii. Vedle malby se Frind věnoval i heraldice, namaloval mimo jiné znak města Varnsdorfu a v roce 1893 vytvořil městský erb Krásné Lípy. Největší zakázkou Augusta Frinda v Krásné Lípě byla výzdoba hrobky rodiny jeho mecenáše Ditricha. K nejčastějším tématům jeho obrazů patřily biblické motivy, často na svých obrazech zachycoval i všední momenty ze života obyčejných lidí.

Hudba a České Švýcarsko

Nádherná krajina Českého Švýcarska i přilehlého Šluknovského výběžku byla inspirací pro nejen pro malíře, ale i pro hudební skladatele. Samotná hudební tradice má na tomto území hluboké kořeny. Ve zdejší oblasti sídlilo také několik velmi uznávaných výrobců tradičních hudebních nástrojů, především varhan, pian a houslí. 

Fryderyk Chopin
Narozen 1810, ve třicátých letech 19. století navázal známost s knížecí rodinou děčínských Thun-Hohensteinů a dával necelé dva roky hodiny klavíru knížecím dětem. Významný byl pro Chopina rok 1835, kdy pobýval na děčínském zámku delší dobu a jeho návštěva působila potěšení celé rodině. Zde se inspiroval k napsání „Děčínského valčíku“, který zůstává památkou na šťastné chvíle strávené v Čechách.

Thaddeus Palme
Narodil se roku 1756 v Krásné Lípě a je nazýván též „severočeským Beethovenem“. Ve svém rodišti působil jako významný hudebník, varhaník, učitel a dirigent.

Augustin Stradal
Narodil se v roku 1860 v Teplicích, studoval hudební konzervatoř a byl posledním žákem Ference Liszta ve Výmaru. Po Lisztově smrti se vrátil do Teplic, kde působil jako profesor hudby, začal se věnovat samostatné koncertní dráze a vypracoval se na předního interpreta Lisztových děl. Po skončení hudební kariéry se Stradal odstěhoval s manželkou do Krásné Lípy, kde se věnoval skladatelské a pedagogické činnosti. Zemřel v roce 1930 v Krásné Lípě.

Richard Wagner
Narodil se 1813 v Lipsku. V letech 1845–48 napsal romantickou operu „Lohengrin“ a sám potvrdil, že k této opeře byl inspirován přírodou za svého pobytu v Dittersbachu (dnešní Jetřichovice) v Saském Švýcarsku.

Carl Maria von Weber
Narodil se 1786 v Eutinu, od roku 1816 získal místo královského saského kapelníka v Drážďanech. Dva roky před jeho angažmá v Drážďanech pobýval na léčbě v Lázních Libverda. Právě zde vznikla jeho opera „Čarostřelec“ (Der Freischutz).  V tomto díle je vyjádřena dramatičnost a napětí, inspirované zdejší romantickou krajinou.

(Text částečně převzat z publikace Labské pískovce a hudba - vydala Správa CHKO Labské pískovce, 2004)

Antonín Dvořák
Narozen 1841, v letech 1856–57 pobýval v České Kamenici, kam byl poslán naučit se němčině. Zde pokračoval i v hudební výchově u Františka Hankeho. Dvořák byl velmi nadaným žákem, takže brzy a také často zastupoval svého učitele ve hře na varhany v českokamenickém kostele sv. Jakuba. Přestože byl vyučen řezníkem, pobyt v České Kamenici na něho měl pravděpodobně takový vliv, že se rozhodl dále věnovat hudbě a ještě v roce 1857 byl přijat na pražskou varhanickou školu.

Franz Bendel
Narozen 1832 v Krásné Lípě, studoval ve Výmaru u Ference Liszta, který si Bendela oblíbil. Všestranný skladatel, autor celkem 141 děl, především komorních a klavírních. Byl vynikajícím klavíristou své doby, později se stal profesorem v Berlíně.

Přírodovědci a znalci okolí Českého Švýcarska

Bratři Bienertovi
František Bienert (nar. 1911) a jeho bratr Eduard (nar. 1909) žili celý život ve Šluknově. Jejich celoživotním koníčkem byla turistika a vlastivěda tohoto kraje. Ing. František Bienert mnoho let pracoval v rumburském textilním podniku Bytex a směl jako sudetský Němec zůstat po druhé světové válce v Čechách. Naopak jeho bratr Eduard byl vypovězen z Čech, ale z transportu uprchl a dlouhá léta se ukrýval ve svém domě v Čechách. Dlouhé roky Eduard ve svém úkrytu četl a studoval staré vlastivědné texty, průvodce a mapy, aby pak informace předával svému bratrovi, který pak v krajině Českého Švýcarska hledal nápisy, pomníčky i jiné památky. Bratři organizovali řadu výletů do okolí, které velmi podrobně znali a dokázali o něm poutavě vyprávět. Oba tragicky zemřeli v roce 1990.

Thaddeus Haenke
Narodil se 1761 v Chřibské. Lékař, slavný cestovatel a přírodovědec. Byl účastníkem výpravy po tichomořském pobřeží Ameriky, přeplavil se přes Pacifik a prováděl rozsáhlé sběry na Filipínách i v Austrálii, aby se nakonec vrátil zpět do Ameriky. Nakonec se usadil ve městě Cochabamba (Bolívie). Udržoval odtud styky s předními evropskými botaniky, posílal do muzeí a vědeckých společností minerály, rostliny i studie o přírodě a životě Indiánů. Při cestě k pramenům přítoků Amazonky objevil a popsal lotosovitou rostlinu Viktorie královská (Victoria regia). V Haenkeho rodném domě na náměstí v Chřibské je v současné době vlastivědné muzeum.

Rudolf Kögler
Narozen 1899, vyrůstal v chudých poměrech v Krásné Lípě v rodině textilních dělníků. Pracoval v pletárně v Zahradách, ale už od dětství se u něho projevoval opravdový zájem o přírodu – zajímal se především o mineralogii, botaniku a astronomii. Jednou z největších aktivit Rudolfa Köglera bylo zřízení geologické mapy. Rudolf Kögler dokázal i bez přízně tehdejších úřadů vybudovat první dokladovanou stezku v tehdejší ČSR, která byla otevřena 12. října 1941, měřila 12 km a byla opatřena sedmdesáti tabulemi. Rudolf Kögler zemřel v dubnu roku 1949. V současné době byla Köglerova naučná stezka opět obnovena a zpřístupněna.

Ferdinand Náhlík
V letech 1860–64 působil jako lesní adjunkt ve službách knížete Ferdinanda Kinského v Rynarticích u Jetřichovic. Náhlík je – coby znalec okolí – autorem prvního tištěného průvodce po Českém Švýcarsku. Reedici tohoto vydání z roku 1864 vydala pod názvem „Průvodce po Českém Švýcarsku“ obecně prospěšná společnost České Švýcarsko v roce 2003, k objednání zde.

Průmyslníci a mecenáši

Eduard Hielle
Jeden z majitelů krásnolipské textilky – firmy Hielle/Ditrich. V letech 1885–1887 byla pro něj podle plánů drážďanských architektů Lossowa a Viehwegera postavena honosná novorenesanční rodinná vila na dnešní Pražské ulici v Krásné Lípě (dříve domov důchodců, dnes vila sousedící se sportovním areálem města Krásná Lípa).

Karl Ditrich
Druhý z majitelů krásnolipské textilky Hielle/Ditrich. Již za svého života vystupoval v roli mecenáše města Krásná Lípa, finančně podporoval i malíře Augusta Frinda. Ditrich začal jako jeden z prvních podnikatelů vyplácet starobní podpory. V Krásné Lípě po něm zůstala řada veřejných staveb, mj. nemocnice (dnešní domov dlouhodobě nemocných), dětská zotavovna (dnešní budova Správy NP ČŠ) nebo rodinná hrobka v městském parku u místního hřbitova.

Albin Hugo Liebisch
Narodil se roku 1888 v Rumburku. V roce 1920 se Liebisch s rodinou přestěhoval do Krásné Lípy a stal se hlavním montérem v automobilové dílně Alfreda Hielleho. V roce 1922 si pak Liebisch zažádal o založení živnosti a posléze roku 1925 zahájil sériovou výrobu motocyklů Čechie-Böhmerland, která ovšem trvala jen necelých deset let. Liebisch nadále pracoval v Krásné Lípě, ale ani během druhé světové války, ani po ní nebyla výroba motocyklů již obnovena. Liebisch odešel do německého Pasova (Passau), kde v roce 1965 zemřel.