Nové značení kostelů Českého Švýcarska a Šluknovska

Šestice kostelů se zapojila do Nadnárodní tématické kostelní stezky THETRIS.
Nadnárodní projekt THETRIS vznikl v Maďarsku a obecně prospěšná společnost České Švýcarsko je jedním z 11 zapojených partnerů z 8 zemí střední Evropy (Německo, Česká republika, Polsko, Slovenská republika, Maďarsko, Rakousko, Slovinsko, Itálie). Cílem projektu je podpořit rozvoj venkovských oblastí, s využitím potenciálu středověkých kostelů a církevních památek místního významu. Důležitou realizací tohoto projektu je vznik a rozvoj Nadnárodní tematické stezky kostelů THETRIS, která je tvořena z nově vzniklých partnerských regionálních tras.

Naše obecně prospěšná společnost do této stezky zapojila celkem 6 kostelů z regionu Českého Švýcarska a Šluknovska a to:
Kostel sv. Šimona a Judy v Lipové u Šluknova; Kostel sv. Václava ve Šluknově; Kostel sv. Bartoloměje v Rumburku; Kostel Nejsvětější Trojice v Jiřetíně pod Jedlovou; Kostel sv. Jiří v Chřibské a Kostel sv. Anny v Malé Veleni - místní části Jedlka.
Na výběru jsme spolupracovali s místními historiky a členy naší pracovní skupiny (zástupci Biskupství litoměřického, Národního památkového ústavu - územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem, stavebního úřadu v Rumburku, Oblastního muzea v Děčíně - pobočky Rumburk, Římskokatolické farnosti – děkanství Rumburk).

Kritériem ve výběru těchto kostelů měla být jejich středověká minulost - jak znělo zadání projektu, což nebylo snadné naplnit v naší oblasti hojně zastoupené především barokními a mladšími církevními stavbami). Důležité pro nás bylo prezentovat takové kostely s vazbou na nejstarší farnosti, zmiňované např. již od 13. století, které nejsou tolik známé, a není na ně zaměřená pozornost v propagačních turistických materiálech, ale přesto mohou být vzhledem ke své historii atraktivní pro návštěvníky. Dalším spojujícím prvkem pro výběr byla tradice vystavování historických vánočních betlémů od místních řezbářů a také hudební tradice. Jedná se tedy také o kostely, v nichž působila barokní hudební bratrstva, nebo kde se dodnes konají koncerty původních německých skladatelů a dosud se hrají skladby pro kostely původně určené. Částečně jsme také chtěli zachovat vazbu na v regionu unikátní křížové cesty včetně poutních kaplí (např. křížovou cestu a Kostel Povýšení sv. Kříže v Jiřetíně pod Jedlovou nebo Loretu v Rumburku, které jsou však součástí dalšího připravovaného projektu rumburské Římskokatolické farnosti „Poutní stezky Šluknovska“).

Děkujeme také za obsahovou spolupráci Kláře Mágrové, projektové manažerce z Římskokatolické farnosti – děkanství Rumburk, která byla jedním z našich aktivních členů místní pracovní skupiny projektu „THETRIS“ i jedním z partnerů podílejících se na přípravě regionální analýzy sakrálního kulturního dědictví (dokument analýzy je k dispozici zde). 

Děkujeme vlastníkům vybraných sakrálních památek (farnosti, nebo správy měst a obcí), kteří převážně pozitivně reagovali na to, že u jejich kostelů budou instalovány naučné texty o historii a významu objektu. Snažili jsme se nezahlcovat prostor vizuálně velkými plochami informačních tabulí a k památkovým objektům jsme citlivě instalovali většinou nízké dřevěné pulty. Pokračujeme v jednotném stylu mořených dubových truhlářských konstrukcí, které naše obecně prospěšná společnost instalovala už v mnoha obcích regionu. Jen na některých místech (Lipová, Šluknov) jsme po dohodě s obcemi využili už stojící prázdné konstrukce.

 

Věříme, že tyto informace ve veřejném prostoru pomohou místním lidem kostel vnímat ne jen jako uzavřenou církevní architekturu, kolem které denně chodí, ale jako místo s historickou hodnotou, které se může stát i místem častějšího kulturního setkávání. K tomu by projekt Thetris měl obce a správce farností inspirovat. 

Klára Mágrová ze své zkušenosti říká: „Společnost stále ještě dohání infomační vakuum v letech 1948 - 1989, kdy se o sakrálních památkách mluvilo pouze minimálně. Místní obyvatelé mají o historii sakrálních staveb ve svých obcích často jen mlhavou představu. Rádi využijí pozvání na jejich prohlídku. Velký ohlas mají například naše komentované prohlídky po jednotlivých, již restaurovaných částech areálu Lorety. Zájem o kulturní a duchovní dění v Loretě Rumburk je vidět na počtu účastníků pravidelné Loretánské muzejní noci, Loretánských slavností či akci Zahájení adventu. Velmi vyhledávané jsou letní a zimní podvečerní prohlídky při svíčkách. Kapacita těchto akcí byla vždy naplněná a potvrdila, že o propagaci sakrálních staveb mají místní obyvatelé zájem. Sakrální památky vždy tvořily nedílnou část krajiny a jsou důležitým faktorem pro uchování kulturní a duchovní náležitosti jeho obyvatel k regionu. Ve městech a obcích jsou zdroje na obnovu kulturních památek značně omezené. Kapitoly státních a krajských rozpočtů na obnovu kulturních památek se v posledních letech stále snižují. Zvláště v pohraničním regionu Českého Švýcarska tvoří sakrální objekty zpravidla ty nejhodnotnější památky na katastru obcí. Bez jejich obnovy ztrácí region jeden z důležitých prostředků, jímž lze přilákat návštěvníky a podpořit cestovní ruch.“

Klára Mrkusová
manažerka komunikace

Tisková zpráva byla publikována v rámci projektu: 

Napsal uživatel Klára Mrkusová dne .