Hřebenovkou a Lužickou spojkou do Českého Švýcarska

Co je Hřebenovka?

Původní hřebenovka - historicky zřejmě nejdelší souvisle  vyznačená turistická trasa v Čechách vznikla před více než sto lety. V poválečné době, kdy už se ovšem sám název vytratil, vedla červeně značená hřebenová trasa pohraničními horami od Hrubého Jeseníku přes Králický Sněžník, Orlické hory, Broumovsko,  Krkonoše, Jizerské a Lužické hory a České Švýcarsko do Krušných hor. Liberecký kraj otevřel 25. září 2013  obnovenou Hřebenovku z Jizerky přes Ještěd a Luž k hranicím s Ústeckým krajem. Více informací včetně nabídky turistických cílů a tras najdete na www.hrebenovka.cz

Co je Lužická spojka?

Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko v rámci projektu Turistické akce v Českém Švýcarsku podpořeného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR obnovila část tzv. Hřebenovky. V oblasti Českého Švýcarska (Ústecký kraj) je od podzimu 2013 vyznačen  úsek na pomezí   Lužických hor  a Českého Švýcarska – od hranic s Libereckým (tedy  z rozcestí  Pod Ptačincem  přes  Tolštejn a Jedlovou do Krásné Lípy (a přes Vlčí horu do Brtníků). Nejedná se o hlavní směr Hřebenovky, je to tzv. Lužická spojka, která jednou spojí naši Hřebenovku s německou dálkovou cestou Oberlausiztzer Bergweg v Horní Lužici.

Co byste měli vidět:

Luž: Nejvyšší hora Lužických hor s nadmořskou výškou793 m. Horským hřebenem přes Luž odedávna vedla zemská hranice mezi Čechami a Lužicí. Z vrcholové plošiny je téměř kruhový výhled na Lužické hory, vulkanické hory Českolipska (Bezděz, Ralsko, Vlhošť) a Českého středohoří, na Horní Lužici a České Švýcarsko..

Lesné: je rekreační osada nacházející se na severní straně Lužických hor na severních svazích Jedlovského hřbetu. Obcí protéká říčka Milířka, v jehož údolí je vyznačena 4,5 kilometru dlouhá Hornická naučná stezka.

Lužický zlom: nebo lužická poruchová zóna je tektonická linie dlouhá asi 110 km procházející územím Německa a České republiky - od Drážďan po severní okraj Labských pískovců, dále podél severního okraje Lužických hor a Ještědského hřbetu. Tvoří rozhraní mezi lužickým žulovým plutonem na severovýchodě a pískovci české křídové pánve na jihozápadě.

Jedlová: v Lužických horách je s nadmořskou výškou 774 m nejvyšším vrcholem Ústeckého kraje na pravém břehu Labe. V roce 1891 zde byla vybudována rozhledna. Ochoz věže se nachází ve výšce 23 m a vede k němu 123 schodů. U rozhledny chata a restaurace s celoročním provozem, v areálu Jedlové je moderní lyžařské a sportovní středisko ( lanové centrum, obří houpačka, půjčovna koleběžek).

Tolštejn: Rozsáhlá zřícenina hradu Tolštejn z 13. století se nachází 1,5 km od vrchu Jedlová v Lužických horách. Jeho název vznikl z původního německého jména Dohlenstein (Kavčí hrad). Stojí na znělcovém suku (670 m n. m.) v pískovcové oblasti. Dnes je zde vyhlídka a restaurace, včetně ubytování.

Obec Rybniště: patří do území CHKO Lužické hor. Obcí prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. V obci se nachází tzv. Velký rybník, jež je největší vodní plochou v děčínském regionu – 46ha. Je významnou ornitologickou lokalitou. Východisko do zadního Českého Švýcarska (Doubice, Na Tokání, Kyjov). Přímé vlaky přes Žitavu do Liberce, do Děčína a do Kolína.

Karlova výšina: vyhlídka (586 m)zvaná také Hraběnčin skok na Širokém vrchu východně od obce, v lesích Lužických hor. Nejkrásnější pohled na Doubice položené uprostřed lesů a na členitou krajinu Českosaského Švýcarska. Nově opravena v roce 2013.

Kamenná Horka: Osada Kamenná Horka je místní částí Krásné Lípy (499m). Z vyhlídky na okraji obce se nabízí pohled na Krásnou Lípu a okolí, lesy zadního Českého Švýcarska, Tanečnici, Vlčí horu a Děčínský Sněžník. Unikátní Köglerův kříž nedávno restaurován.

Krásná Lípa: město s dlouholetou textilní tradicí, leží v údolí horního toku říčky Křinice na rozhraní Českého Švýcarska a Lužických hor. Dominantou města je náměstí s barokním kostelem sv. Máří Magdaleny, moderním informačním střediskem, aparthotelem Liparesort a Křinickým pivovarem s nabídkou místních piv Falkenštejn . Pro aktivní odpočinek je možné navštívit sportovní areál (tenis, lezecká stěna, vojebalové hřiště – vše venkovní a vnitřní varianta) nebo saunu,masáže, posilovnu a bowling v areálu Liparesrot.

Dům Českého Švýcarska: Největší a nejmodernější návštěvnické středisko regionu Českého Švýcarska nabízí turistům i místním občanům komplexní informační, turistické, vzdělávací, poradenské a produkčně publikační služby. Součástí infocentra je interaktivní expozice, jež ve dvou patrech představuje přírodní i kulturní klenoty tohoto regionu. Nachází se na náměstí v Krásné Lípě a otevřeno je celoročně.

Sněžná: malebná horská osada, ležící na malé náhorní planině nad údolím Křinice asi 2,5 km severozápadně od Krásné Lípy. V osadě stojí pozdně barokní poutní kostel Panny Marie Sněžné (1732), na rozcestí nad osadou stojí pod mohutnou chráněnou lípou barokní kaplička z 18. století. V osadě je také několik lidových roubených domů a volně přístupné arboretum u Fritschů s mnoha druhy vzácných rostlin a dřevin.

Dlouhý Důl: Na pomezí Vlčí Hory a Kyjova se ostře zařezává údolí zvané Dlouhý Důl. Jedná se o vesnickou památkovou zónu upozorňující na jedinečnou lidovou architekturu tzv. podstávkovýcha hrázděnýchdomů.

Vlčí Hora: Osada horského typu pod stejnojmenným vrchem (581 m), na jehož vrcholu se tyčí rozhledna z konce 19. století. Zděná rozhledna nacházející se v nadmořské výšce 581 m, s 82 schody je nejstarší rozhlednou ve Šluknovském výběžku. V současné době má obec převážně rekreační charakter, je zde výrobna přírodní kosmetiky Nobilis Tilia či kostel Panny Marie Karmelské z roku 1870 s klasicistním zařízením. Horská poloha s výhledy na Lužické hory. Stezky do roklí zadního Českého Švýcarska.

Brtníky: patří k nejstarším obcím, byly patrně již v 11. století osídleny Němci z Frank a Durynska a původní obyvatele se živili především včelařstvím. Včelaři se nazývali Zeidler (podle toho i název obce do roku 1945). S rozvojem turistiky od konce 19. století se Brtníky staly branou do Českosaského Švýcarska od severu. Brtnické ledopády patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům v zimní sezóně. Doporučujeme navštívit infostředisko s mineralogickou expozicí Ametyst.
 

Lužická spojka aneb Víkendový tip na výlet s přespáním

Nabízíme dvou- a třídenní variantu přechodu romantickou krajinou nejsevernějších Čech, na rozhraní Lužických  hor a Českého Švýcarska.  Trasa využívá dálkových cest Hřebenovka a Lužická spojka. Ubytování na trase je možné si zajistit – viz odkazy níže.

Dvoudenní varianta

Třídenní varianta

 

Tyto aktivity jsou uskutečňovány a financovány v  rámci projektu Turistické akce v Českém Švýcarsku podpořeného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR podporuje obnovení tzv. Hřebenovky.